ECLI:CZ:NS:2001:21.CDO.26.2001.1
sp. zn. 21 Cdo 26/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné V. V., proti povinné P. a. s. ,provedením prací a výkonů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 E 312/98, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2000, č.j. 55 Co 81/2000-34, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Oprávněná je povinna zaplatit povinné na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 325,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 6. 1. 2000, č.j. 25 E 312/98-25, nařídil podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. 1. 1998, sp. zn. 21 C 196/97, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 15. 10. 1998, sp. zn. 21 C 196/97, výkon rozhodnutí tím, že oprávněné povolil, „aby sama nebo jinou firmou provedla dokončení díla dle smlouvy o dílo ze dne 18. 9. 1993 tak, že provede vyvložkování komínů v bytech paní K., H., Ch. a pana Č. a odstranění vady díla tak, aby provedené dílo bylo v souladu s příslušnými státními technickými normami a schopno bezpečného provozu“, a to na náklad povinné, které uložil na tyto práce složit zálohu ve výši 200.000,- Kč do deseti dnů na označený účet u peněžního ústavu (banky). K vydobytí nákladů předchozího řízení ve výši 2.750,- Kč a nákladů výkonu rozhodnutí ve výši 1.150,- Kč nařídil obvodní soud výkon rozhodnutí „odpisem z účtu“ povinné.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 3. 2000, č.j. 55 Co 81/2000-34, k odvolání povinné usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků. Odvolací soud uzavřel, že exekuční titul nelze cestou výkonu rozhodnutí vykonat, „protože povinnosti v něm povinné (žalované) uložené nejsou určeny přesným a nepochybným způsobem.“
Usnesení odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, jímž se domáhala, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
V písemném vyjádření se povinná ztotožnila se závěrem odvolacího soudu o materiální nevykonatelnosti podkladového rozhodnutí (exekučního titulu) a navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl.
Podáním ze dne 28. 11. 2000, které došlo soudu prvního stupně dne 4. 12. 2000, vzala oprávněná dovolání proti usnesení odvolacího soudu výslovně zpět.
Nejvyšší soud po účinném zpětvzetí dovolání dovolací řízení zastavil (§243b odst. 4 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2000 /srov. zákon č. 30/2000 Sb./, dále jen „o.s.ř.“).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4 větu první, §224 odst. 1, §146 odst. 2 větu první a §254 odst. 1 o.s.ř. Oprávněné, která zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, dovolací soud uložil zaplatit povinné na nákladech tohoto řízení částku 325,- Kč, která představuje výdaje účelně vynaložené na zastoupení advokátem při jednom úkonu právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny (§1 odst. 2, §7, §9 odst. 1, §11 odst. 1 písm. k/, odst. 2 písm. e/, odst. 3 /per analogiam/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění vyhlášky č. 235/1997 Sb.) a jedné paušální částce 75,- Kč (§13 odst. 1, 3 cit. vyhlášky).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 27. listopadu 2001
JUDr. Pavel Krbek, v.r.
předseda senátu