ECLI:CZ:NS:2001:21.CDO.2612.2000.1
sp. zn. 21 Cdo 2612/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně M. M. proti žalované PhDr. Z. J., „majitelce CK C.\", „pro neoprávněné okamžité zrušení pracovního poměru\", vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 10 Nc 3170/99, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. ledna 2000, č.j. 51 Co 607/99-14, takto:
I. Řízení o dovolání žalobkyně se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala u Obvodního soudu pro Prahu 4 dne 30.8.1999 podání označené jako „Žádost o pomoc\", doplněné dalším podáním ze dne 22.9.1999 označeným jako „Žaloba pro neoprávněné okamžité zrušení pracovního poměru pro závažné porušení pracovní kázně podle §53 ze dne 22.6.1999\", doručeným tomuto soudu dne 1.10.1999.
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 12.10.1999, č.j. 10 Nc 3170/99-10, řízení podle ustanovení §43 odst. 2 o.s.ř. zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že žalobkyně přes výzvu soudu učiněnou usnesením ze dne 1.9.1999, č.j. 10 Nc 3170/99-5, neodstranila vady žaloby, které jsou takového charakteru, že brání dalšímu „postupu řízení\". Vycházel přitom z toho, že ani doplněná žaloba, byť obsahuje označení účastníků řízení, nesplňuje náležitosti ustanovení §79 odst. 1 o.s.ř. a že žalobní petit je neurčitý a po stránce materiální nevykonatelný.
Odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 31.1.2000, 51 Co 607/99-14, jako opožděné podle ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. odmítl. Odvolací soud dovodil, že za den doručení usnesení soudu prvního stupně žalobkyni se v souladu s ustanovením §46 odst. 2 o.s.ř. pokládá den 19.10.1999, že lhůta k podání odvolání jí počala běžet dne 20.10.1999 a že posledním dnem odvolací lhůty byl 3. listopad 1999. Protože žalobkyně předala odvolání k poštovní přepravě až dne 15.11.1999, stalo se tak po uplynutí zákonné patnáctidenní lhůty k podání odvolání podle ustanovení §204 odst. 1 o.s.ř.
Podáním ze dne 5.4.2000 adresovaným Nejvyššímu soudu České republiky podala žalobkyně proti tomuto usnesení odvolacího soudu dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc přezkoumal podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 - dále jen \"o.s.ř.\" - (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241 odst. 1 věty první o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem, anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu §21 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem, dříve i komerčním právníkem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takového vzdělání nedosáhl.
Z ustanovení §241 odst. 1 věty první a z ustanovení §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání bud´sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1.7.1996 advokáty - srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
V posuzovaném případě podala žalobkyně dovolání, aniž by při tomto úkonu byla
zastoupena advokátem, a nebylo ani prokázáno, že by měla právnické vzdělání.
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 18.7.2000, č.j. 10 Nc 3170/99-21, dovolatelce uložil, aby ve lhůtě do 10 dnů od doručení usnesení doplnila a opravila své podání ze dne 5.4.2000, tak, aby bylo zřejmé, „o jaké podání se jedná\", poučil ji, že při podání dovolání musí být zastoupena advokátem, vyzval ji, aby předložila soudu plnou moc pro advokáta, který ji bude v dovolacím řízení zastupovat, a jeho prostřednictvím podala řádné dovolání se zákonnými náležitostmi, jež konkretizoval; zároveň ji poučil, že dovolací soud řízení zastaví, nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno. Přestože usnesení ze dne 18.7.2000 bylo dovolatelce opakovaně doručováno na adresu „S. 6, P.\", kterou v písemných podáních sama uvádí, a - naposled dne 3.10.2000 - také řádně doručeno (náhradním způsobem - uložením na poště ve smyslu ustanovení §46 odst. 2 o.s.ř.), výzvě soudu dosud nevyhověla a nedostatek povinného zastoupení neodstranila.
Z uvedeného vyplývá, že dovolatelka nesplnila zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení a přes výzvu a poučení o důsledcích své nečinnosti do dnešního dne nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1 věty první a §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. neodstranila. Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání žalobkyně - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4 věty první, §224 odst. 1, a §151 odst. 1 věty první o.s.ř., neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 22. června 2001
JUDr. Mojmír P u t n a, v. r.
předseda senátu