Právní věta: | I. Za dědice zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, se ve smyslu ustanovení §251a zák. práce
považuje ten, komu bylo soudem jako jedinému dědici potvrzeno nabytí dědictví po zaměstnavateli,
ten, kdo jako dědic podle soudem schválené dohody o vypořádání dědictví nabyl podnik, v němž
pracovali zůstavitelovi zaměstnanci, ti, kterým soud potvrdil nabytí dědictví podle dědických
podílů, ten, kdo podle soudem schválené dohody o přenechání předluženého dědictví zůstavitelovým
věřitelům k úhradě dluhů nebo při zpeněžení zůstavitelova majetku, provedeného v rámci likvidace
dědictví, nabyl podnik, v němž pracovali zůstavitelovi zaměstnanci, nebo stát, kterému připadlo
dědictví podle ustanovení §462 obč. zák. V době od smrti zaměstnavatele do právní moci usnesení o
dědictví nebo do zpeněžení podniku, v němž pracovali zůstavitelovi zaměstnanci, provedeného v rámci
likvidace dědictví, se dědici zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, ve smyslu ustanovení §251a
zák. práce rozumí ti, jimž svědčí ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů dědické právo po
zůstaviteli, nebo stát, jestliže zůstavitel nezanechal dědice ze závěti ani ze zákona nebo jestliže
tito dědici dědictví odmítli, popřípadě z jiných důvodů nemohou dědit.
II. K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle ustanovení §251a zák. práce
nemůže dojít tehdy, nezanechal-li zůstavitel majetek nebo zanechal-li majetek jen nepatrné hodnoty. |