ECLI:CZ:NS:2001:21.CDO.939.2001.1
sp. zn. 21 Cdo 939/2001- 408
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci dědictví po V. H., zemřelém dne 19.12.1990, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 3 D 1365/91, o dovolání B. H., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. září 2000 č. j. 24 Co 236/2000-383, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
U bývalého Státního notářství pro Prahu 6 bylo zahájeno řízení o vypořádání dědictví po ing. V. H., zemřelém dne 19.12.1990. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30.8.1991 č.j. 14 Nc 488/91-75 byla věc přikázána k projednání a rozhodnutí bývalému Státnímu notářství pro Prahu 3.
Obvodní soud pro Prahu 3, který toto řízení dnem 1.1.1993 převzal (srov. čl. II bod 1. zákona č. 263/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád), usnesením ze dne 12.4.2000 č.j. 3 D 1365/91-369 přiznal znalci v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí J. H. za znalecký posudek o ceně \"domku č.p. 663 s příslušenstvím a pozemky č.p. 94 a 95 v obci a kat. úz. Z.\" znalečné ve výši 2.213,- Kč, znalci v oboru školství a kultura, literární umění a tisk K. B. za znalecký posudek \"knihovny z pozůstalosti\" znalečné ve výši 1.080,- Kč, znalci v oboru ekonomika, ceny a odhady movitostí JUDr. J. H. za posudek o ceně bytového vybavení \"v bytě a domku zůstavitele\" znalečné ve výši 1.860,- Kč a znalci v oboru ekonomika, ceny a odhady mincí MUDr. J. H. za posudek o ceně \"mincí z pozůstalosti\" znalečné ve výši 375,- Kč.
Odvolání B. H. proti tomuto usnesení Městský soud v Praze usnesením ze dne 29.9.2000 č.j. 24 Co 236/2000-383 jako opožděné odmítl. Vycházel přitom ze zjištění, že usnesení soudu prvního stupně, doručované B. H. do vlastních rukou, bylo po opakovaném bezvýsledném pokusu o doručení uloženo na poště dne 22.5.2000 a že se proto \"uplatnila fikce doručení dnem 25.5.2000\". Protože B. H. předal odvolání k poštovní přepravě teprve dne 12.6.2000, ačkoliv lhůta k podání odvolání podle ustanovení §204 odst. 1 o.s.ř. uplynula již dnem 9.6.2000, odvolací soud odvolání - aniž by je mohl věcně projednat - podle ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal B. H. dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc přezkoumal podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 - dále jen \"o.s.ř.\" (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §241 odst. 1 věty první o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem, anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu §21 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem, dříve i komerčním právníkem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takového vzdělání nedosáhl.
Z ustanovení §241 odst. 1 věty první a §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1.7.1996 advokáty - srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
V posuzovaném případě podal B. H. dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem, a nebylo ani prokázáno, že by dosáhl právnického vzdělání. K odstranění uvedeného nedostatku jej Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 21.3.2001 č. j. 3 D 1365/91-402 vyzval, aby si ve lhůtě jednoho měsíce zvolil zástupcem advokáta a podal jeho prostřednictvím řádné dovolání, a poučil ho, že dovolací řízení bude zastaveno, nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno. Přestože usnesení bylo dovolateli doručeno nejpozději dne 11.4.2001, výzvě dosud nevyhověl.
Z uvedeného vyplývá, že dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení a že přes výzvu a poučení o důsledcích své nečinnosti do dnešního dne nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1 věty první a §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. neodstranil. Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. října 2001
JUDr. Ljubomír D r á p a l, v. r.
předseda senátu