Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.10.2001, sp. zn. 22 Cdo 1669/2001 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.1669.2001.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.1669.2001.1
sp. zn. 22 Cdo 1669/2001 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce K. P., zastoupeného advokátem, proti žalovanému Městu D., zastoupenému advokátem, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 17 C 38/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. února 2001, čj. 9 Co 1041/99-35, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozsudkem ze dne 20. února 2001, čj. 9 Co 1041/99-35, změnil rozsudek Okresního soudu v Děčíně (dále jen „soud prvního stupně\") ze dne 13. července 1999, čj. 17 C 38/98-19, ve znění opravného usnesení z téhož dne, čj. 17 C 38/98-23, tak, že zamítl návrh na určení, „že navrhovatel je vlastníkem pozemkové parcely č. 1077 a pozemkové parcely č. 1078, zapsaných na LV č. 10001 pro k. ú. D. - S. M., obec D., u Katastrálního úřadu v D.\". Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce osobně 10. 7. 2001 u soudu prvního stupně dovolání adresované Nejvyššímu soudu České republiky. Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jenOSŘ\"), dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, vydanému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydanému po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů. Podle §240 odst. 1 OSŘ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Uvedená lhůta je zachována i tehdy, je-li dovolání podáno v dané lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 věta druhá OSŘ). Rozsudek odvolacího soudu v daném případě nabyl právní moci dnem 15. května 2001. Ve smyslu §57 odst. 2 OSŘ bylo posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání pondělí 18. června 2001. Dovolání podané dne 10. července 2001 je tedy zjevně opožděné. Lhůta k podání dovolání je zákonnou lhůtou a není možné ji prodloužit. Prominutí zmeškání lhůty postupem podle §58 OSŘ je vyloučeno (§240 odst. 2 věta první OSŘ). Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a/ OSŘ opožděné dovolání odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c/ OSŘ, neboť neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu těchto nákladů a žalovanému v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 11. října 2001 JUDr. Jiří S p á č i l, CSc., v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/11/2001
Spisová značka:22 Cdo 1669/2001
ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.1669.2001.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§240 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18