ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.1673.2001.1
sp. zn. 22 Cdo 1673/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně D. M., zastoupené advokátem, proti žalovanému V. M., o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 5 C 1462/92, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. dubna 2001, č. j. 15 Co 548/98-135, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Hodoníně (dále jen „soud prvního stupně\") rozsudkem ze dne 10. srpna 1998, č. j. 5 C 1462/92-105, zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k rodinnému domku čp. 663 na stavební ploše parc. č. 1838, stavební ploše parc. č. 1838, zahradě parc. č. 1837 a parcele č. 935/2 v katastrálním území M. zapsaných na listu vlastnictví č. 1841 u Katastrálního řadu v H. (výrok I.) a rozhodl, že výše uvedené nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně, která je povinna zaplatit žalovanému částku 220.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Žalovanému dále uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení (výrok III.) a rozhodl soudním poplatku (výrok IV.).
Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 18. dubna 2001, č. j. 15 Co 548/98-135 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích I. a II. Ve výroku III. rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jímž napadla výrok o nákladech řízení. Navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl v napadené části zrušen a věc byla v rozsahu zrušení vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud v řízení o dovolání postupoval podle procesních předpisů platných ke dni 31. 12. 2000 (Hlava první, bod 17 zákona č. 30/2000 Sb.).
Podle §236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
V dané věci směruje dovolání proti výrokům rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi účastníky. O nákladech řízení rozhoduje soud z úřední povinnosti a tento výrok musí zásadně obsahovat každé rozhodnutí soudu (rozsudek, usnesení), jímž se řízení u něj končí. Část rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení má povahu usnesení, byť byla učiněna v rozsudku, jímž se řízení u tohoto soudu skončilo (§151 odst. 1 OSŘ).
Podle §238a odst. l písm. a) OSŘ je přípustné dovolání proti unesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně; to neplatí mimo jiné, jde-li o usnesení o nákladech řízení.
Dovolání je podle §237 odst. l OSŘ přípustné proti každému rozhodnutí dovolacího soudu, pokud v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení uvedeným. Takové vady dovolatelka nenamítala a ze spisu nebyly zjištěny.
Dovolací soud proto dovolání odmítl jako nepřípustné podle §243b odst. 4 ve spojení s §218 odst. l písm. c) OSŘ.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 OSŘ za použití ustanovení §224 odst. l, §151 odst. l a §142 odst. l OSŘ, když žalobci jako úspěšnému účastníku řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. října 2001
JUDr. Marie R e z k o v á, v.r.
předsedkyně senátu