ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.1878.2001.1
sp. zn. 22 Cdo 1878/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobkyně M., a. s., zastoupené advokátem, proti žalované X. P., s. r. o., zastoupené advokátem, o nahrazení projevu vůle, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 11 C 23/99, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. února 2001, čj. 19 Co 55/2001, 19 Co 109/2001-54, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech dovolacího řízení částku 450,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Z. H.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením že dne 28. února 2001, čj. 19 Co 55/2001, 19 Co 109/2001-54, rozhodl tak, že se mění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 (dále „soud prvního stupně“) ze dne 1. listopadu 2000, čj. 11 C 23/99-41, ve znění jeho opravného usnesení ze dne 1. listopadu 2000, čj. 11 C 23/99-43, ve výroku o nákladech řízení tak, že jejich výše činí 89.400,- Kč a že se jinak v tomto výroku potvrzuje. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně podáním adresovaným Nejvyššímu soudu, označeným datem 14. 5. 2001, předaným k přepravě poště 17. 5. 2001, u soudu prvního stupně dovolání.
Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“) ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, vydanému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydanému po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů.
Podle §240 odst. 1 OSŘ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Uvedená lhůta je zachována i tehdy, je-li dovolání podáno v dané lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 věta druhá OSŘ).
Usnesení odvolacího soudu v dané věci nabylo právní moci dne 26. března 2001. Ve smyslu §57 odst. 2 OSŘ byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání pátek 27. dubna 2001. Dovolání podané až dne 17. května 2001 je tedy zjevně opožděné.
Lhůta k podání dovolání je zákonnou lhůtou a není možné ji prodloužit. Prominutí zmeškání lhůty postupem podle §58 OSŘ je vyloučeno (§240 odst. 2 věta první OSŘ). Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) OSŘ opožděné dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že žalobkyně nebyla úspěšná a žalované proto přísluší náhrada nákladů, které jí vznikly (§243b odst. 4, §224 odst. 1, §142 odst. 1 OSŘ). Tyto náklady sestávají z odměny ve výši jednoho úkonu právní služby (vyjádření k dovolání) podle §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 10 zákona č. 30/2000 Sb. platí, že odměna za zastupování advokátem nebo notářem v řízení v jednom stupni, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se stanoví podle dosavadních právních předpisů. V mezích §82 odst. 1 a §243c OSŘ je dovolací řízení zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení, tedy dnem, kdy soudu dojde dovolání. Protože dovolání v této věci soudu došlo 18. 5. 2001 a dovolací řízení tak bylo zahájeno po 1. 1. 2001, určuje se výše odměny za zastupování advokáta podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. (kterou se mění vyhláška č. 177/1996 Sb. - dále jen „vyhláška). Podle §2 odst. 1 vyhlášky se sazby odměny pro řízení v jednom stupni stanoví z peněžité částky, která je předmětem řízení nebo podle druhu projednávané věci. V sazbě podle odstavce 1 jsou zahrnuty všechny úkony právní služby, provedené advokátem s výjimkou odměny za úkony, které patří k nákladům řízení o jejichž náhradě soud rozhoduje podle §147 OSŘ (§2 odst. 2 vyhlášky).
Podle §15 vyhlášky, rozhodne-li soud o odmítnutí dovolání nebo o zastavení dovolacího řízení, je-li předmětem dovolacího řízení pouze rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, platí obdobně §14 vyhlášky. Podle §14 odst. 3 vyhlášky činí v případě rozhodování o náhradě nákladů řízení sazba odměny 750,- Kč a v takovém případě se podle §14 odst. 4 vyhlášky nepoužije ustanovení §10 odst. 3 vyhlášky. Podle §18 odst. 1 vyhlášky, učinil-li advokát nebo notář v řízení pouze jediný úkon právní služby, soud sníží sazbu odměny o 50 %, nejméně na částku 250,- Kč. V daném případě tedy činí sazba odměny 375,- Kč. Vyhláška č. 484/2000 Sb. upravuje, jak je zřejmé z §1 odst. 1 pouze paušální sazby za zastupování účastníka advokátem a nikoliv již nároky advokáta na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas, jež stojí vedle odměny (srovnej §2 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). K nákladům řízení na straně žalované proto patří také paušální náhrada hotových výdajů advokáta v částce 75,- Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a úhrn nákladů dovolacího řízení, které žalované vznikly a k jejichž náhradě je dovolatelka povinna, tak činí celkem 450,- Kč.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 16. listopadu 2001
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.,v.r.
předseda senátu