ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.1950.2001.1
sp. zn. 22 Cdo 1950/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce JUDr. J. F., jako správce konkursní podstaty úpadkyně Č. B., a. s., zastoupeného advokátem, proti žalovaným: 1/ K. s. Č. a M. a 2/ O. s. o. s. Z. O. K., zastoupeným advokátem, o vyklizení a vzájemné žalobě, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 4 C 173/93, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. srpna 2000, čj. 44 Co 545/2000-111, takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. srpna 2000, čj. 44 Co 545/2000-111 se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 28. srpna 2000, čj. 44 Co 545/2000-111, bylo jako opožděné podle §218 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) odmítnuto odvolání žalovaných (z nichž druhý žalovaný v něm byl označen jako O. s. o. s. Z. O. K. proti rozsudku Okresního soudu v Blansku (dále „soud prvního stupně“) ze dne 10. listopadu 1999, čj. 4 C 173/93-100. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že rozsudek soudu prvního stupně byl právnímu zástupci žalovaných doručen třetího dne od uložení zásilky 15. 3. 2000, to je 20. 3. 2000 (§47 odst. 2 věta třetí ve spojení s §57 odst. 1 a odst. 2 OSŘ). Dále vyšel ze skutečnosti, že s přihlédnutím k §204 odst. 1 OSŘ, podle něhož lze odvolání podat do patnácti dnů od doručení rozhodnutí soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje, připadl poslední den k podání odvolání na pracovní úterý 4. 4. 2000. Jestliže žalovaní podali odvolání jeho odevzdáním k dopravě cestou pošty 5. 4. 2000, jde o odvolání opožděné.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podává první žalovaná společně s druhým žalovaným, označeným jako O. s. o. s. – Z. při O. K., dovolání. Jeho přípustnost opírají o ustanovení §237 odst. 1 písm. f), popř. o §238a odst. 1 písm. e) OSŘ a odůvodňují je tím, že aplikace §47 odst. 2 věta třetí OSŘ přichází v úvahu jen za splnění podmínky, že se adresát písemnosti v místě zdržuje ve smyslu §47 odst. 2 věta první OSŘ. Uvádějí, že v daném případě tomu tak nebylo, když v době od 10. do 19. 3. 1999 (správně od 10. do 19. 3. 2000) zástupce žalovaných trávil dovolenou v zahraničí, v pondělí 20. 3. 1999 (správně 20. 3. 2000) se seznámil s oznámením pošty o uložení zásilky a 22. 3. 1999 (správně 22. 3. 2000) ji na poště vyzvedl a tím došlo k jejímu doručení. Podal-li odvolání 5. 4. 1999 (správně 5. 4. 2000), jak se v napadeném usnesení potvrzuje, učinil tak v zákonem stanovené patnáctidenní lhůtě, která skončila až 6. 4. 1999 (správně 6. 4. 2000). Odvolací soud proto nemohl odvolání podle §218 odst. l písm. a) OSŘ odmítnout, ale byl povinen je věcně projednat. Již soud prvního stupně neprovedl šetření podle §210 odst. 2 OSŘ. Odvolací soud toto pochybení neodstranil a odvolání odmítl, ačkoliv bylo podáno v zákonné lhůtě. Navrhují, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc Krajskému soudu v Brně vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud po zjištění, že je dovolání přípustné podle §238a odst. 1 písm. e) OSŘ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., že bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (§240 odst. 1, §241 odst. 1 a 2 OSŘ) shledal, že dovolání je důvodné.
Podle §103 OSŘ přihlíží soud kdykoliv za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může jednat ve věci (podmínky řízení). Splněním podmínek řízení se soud zabývá i bez návrhu účastníků a z vlastní iniciativy provádí všechny důkazy potřebné k posouzení, zda jsou tyto podmínky splněny. Pravidlo o důkazním břemenu se pak při zkoumání podmínek řízení uplatní pouze v případě, že se nepodaří zjistit skutečný stav věci ani po provedení všech potřebných důkazů. K zvláštním podmínkám, za nichž může proběhnout odvolací řízení, patří i podání odvolání ve lhůtách uvedených v §204 odst. l a 2 OSŘ.
V projednávané věci byl rozsudek soudu prvního stupně doručen právnímu zástupci žalovaných náhradním způsobem, to je jeho uložením na poště. Aniž byly soudem provedeny důkazy potřebné k posouzení, zda pro náhradní doručení byly splněny zákonné podmínky, zejména zda se adresát písemnosti, která měla být doručena do vlastních rukou, v místě doručení zdržoval, či nikoliv, zda byl k převzetí zásilky vyzván, či nikoliv, zda byly splněny další podmínky stanovené §47 odst. 2 OSŘ a zda za okolnosti, že odvolání bylo podáno k poštovní přepravě 5. 4. 2000, byla přesto zákonná lhůta k podání odvolání dodržena, odvolání jako opožděné podle §218 odst. 1 písm. a) OSŘ odvolací soud odmítl. Pro takové rozhodnutí neopatřil veškeré potřebné podklady, zejména nevyslechl právního zástupce žalovaných ke splnění skutkových předpokladů náhradního doručení podle §47 odst. 2 OSŘ. Proto bylo řízení před odvolacím soudem postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu §241 odst. 3 písm. b) OSŘ.
Proto nezbylo, než napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. l věta za středníkem OSŘ). O náhradě nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§243d odst. 1 věta třetí OSŘ).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. prosince 2001
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v.r.
předseda senátu