ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.2513.2000.1
sp. zn. 22 Cdo 2513/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc. ve věci žalobce B. D., a. s., M. b., proti žalovanému Katastrálnímu úřadu ve Z., za účasti M. L. Z., s. r. o., o vklad vlastnického práva, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. června 2000, čj. 35 Ca 39/99-49, takto:
I. Řízení o dovolání se zastavuje.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně jako soud rozhodující o opravném prostředku proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu ustanovení §250l o. s. ř. rozsudkem potvrdil rozhodnutí Katastrálního úřadu ve Z. ze dne 10. srpna 1998, sp. zn. 110-V11-7183/97. Tímto rozhodnutím byl zamítnut návrh na vklad vlastnického práva podle smlouvy uzavřené 7. 2. 1996 mezi žalobcem jako kupujícím a M. L. Z., s. r. o. jako prodávajícím, jejímž předmětem byl zásobník průmyslové vody inv. č. 13804, vodovod inv. č. 238, komunikace inv. č. 237, energetický a vodní majetek inv. č. 13806, vše v k. ú. H.
Proti rozsudku Krajského soudu v Brně podal žalobce dovolání, kterým se domáhá zrušení tohoto rozsudku.
Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.
Podle bodu 17. hlavy první části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení) zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 23. června 2000, Nejvyšší soud jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen "o. s. ř.").
Podle ustanovení §236 odst. l o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. O dovolání rozhoduje podle §10a o. s. ř. Nejvyšší soud jako soud funkčně příslušný. Krajský soud v Brně však nerozhodoval v této věci jako soud odvolací, přezkoumávající rozhodnutí soudu prvního stupně, ale jako soud věcně příslušný k přezkoumání rozhodnutí o opravném prostředku proti nepravomocnému rozhodnutí správního orgánu (§246 odst.1 a §250l a násl. o. s. ř.). Proti takovým rozhodnutím nejsou, s výjimkou věcí důchodového zabezpečení a důchodového pojištění, přípustné opravné prostředky (§250s o. s. ř.).
Podle ustanovení §103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž lze ve věci jednat. Nejvyšší soud nemohl rozhodovat o dovolání žalobce proti rozhodnutí, u něhož zákon v §250l o. s. ř. výslovně nepřipouští podání jakéhokoliv opravného prostředku. Pro nedostatek podmínky řízení, kterou nebylo možno odstranit, bylo proto dovolací řízení podle §246c a §104 odst. 1 o. s. ř. zastaveno.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18.ledna 2001
JUDr. Marie R e z k o v á, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová