ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.2541.2000.1
sp. zn. 22 Cdo 2541/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce C., v. o. s., zastoupeným advokátem, proti žalovaným: 1) J. Š., a 2) J. K., správci konkurzní podstaty J. Š., o vydání motorového vozidla, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 15 C 36/2000, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. června 2000, čj. 24 Co 254/2000-20, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací shora označeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 27. března 2000, čj. 15 C 36/2000-12, jímž bylo zastaveno řízení pro nezaplacení soudního poplatku a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Dále odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Žalobce s podáním žaloby, ani k výzvě soudu, kterou převzal 16. 2. 2000 a opětovně 25. 2. 2000 jeho právní zástupce, nezaplatil soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení, ačkoliv byl poučen o možnosti zastavení řízení (s poukazem na ustanovení §2 odst. 1 písm.a/, §4 písm. a/, §7 odst. 1, §9 odst. 2 ve spojení s ustanovením §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) ve znění před novelou provedenou zák. č. 30/2000 Sb.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z ustanovení §238a odst. 1 písm. a) o. s. ř. a dále uvádí, že se jedná o věc po právní stránce zásadního významu. Namítá, že v posuzované věci soud prvního stupně výzvou vyměřil soudní poplatek chybně, když žalobce se domáhá pouze dispozice s věcí, nikoli určení vlastnictví. Předmět sporu nelze vyčíslit a je nutno postupovat podle položky 1b) sazebníku soudních poplatků. Nesouhlasí ani s názorem, že výzva není rozhodnutím, které je možno napadnout řádným opravným prostředkem. Pokud není dána možnost odvolání proti rozhodnutí o výši poplatku a termínu splatnosti byla porušena zásada, že proti každému rozhodnutí soudu je možné podat opravný prostředek. Navrhl, aby bylo usnesení odvolacího soudu zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Podle bodu 17. hlavy první části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení) zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 29. června 2000, Nejvyšší soud jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen "o. s. ř.").
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněným a řádně zastoupeným účastníkem řízení (§240 odst. 1, §241 odst. 1 o. s. ř.), nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení uvedeným. Takové vady žalobce nenamítal a dovolacím soudem nebyly zjištěny.
Proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně a nejedná se o rozhodnutí ve věci samé, je dovolání přípustné jen za naplnění předpokladů uvedených v §238a odst. 1 písm. d) o. s. ř.
Podle §238a odst. 1 písm. d) o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu. Tak tomu v daném případě nebylo.
Pokud žalobce dovozoval přípustnost z §238a odst. 1 písm. a) o. s. ř., pak toto ustanovení upravuje přípustnost proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo změněno usnesení soudu prvního stupně.
Přípustnost nemůže být dána ani podle §239 odst. 2 o. s. ř. už jen proto, že v dané věci nejde o usnesení ve věci samé.
Nejvyšší soud proto, dovolání jako nepřípustné odmítl /§243b odst. 4, §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř./.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn tím, že žalobce nebyl v řízení úspěšný a žalovaným náklady nevznikly (§243b odst. 4, §224 odst. l, §151 odst. l a §l42 odst. l o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18.ledna 2001
JUDr. Marie R e z k o v á, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová