Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.01.2001, sp. zn. 22 Cdo 2805/2000 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.2805.2000.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.2805.2000.1
sp. zn. 22 Cdo 2805/2000 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně A. P., zastoupené advokátkou, proti žalované Z. o. Č. o. s. p. v k. při Ú. p. v. m. v. se sídlem v P., zastoupené advokátem, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 10 C 112/92, o dovolání zemřelé žalobkyně O. U. - K. proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. srpna 1995, čj. 20 Co 235/95-83, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Příbrami (dále soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 19. září 1994, čj. 10 C 112/92-49, uložil žalované vyklidit a vyklizené odevzdat žalobkyni O. U. - K. nemovitosti parcelních čísel 28, 83/1 a 449 a nemovitost čp. 10 v kat. úz. Z., obec K. H. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně vycházel z toho, že žalobkyně jako vlastnice sporných nemovitostí, má právo domáhat se ochrany svých vlastnických práv proti tomu, kdo do nich neoprávněně zasahuje. I když byla žalovaná při nabytí nemovitostí a jejich užívání v dobré víře, vzhledem k absolutní neplatnosti darovací smlouvy byly dispozice státu s těmito nemovitostmi neplatné a vlastnické právo na žalovanou nemohlo přejít. Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalované shora označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu, aby žalované bylo uloženo vyklidit a vyklizené odevzdat žalobkyni nemovitosti, a to pozemky parcelních čísel 28, 83/1 a 449 a nemovitost čp. 10 v kat. úz. Z., obec K. H., zamítl. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud dovodil, že prohlášení žalobkyně a jejího manžela ze dne 12. ledna 1956 je tzv. renunciačním prohlášením, které je restitučním důvodem podle §6 odst. 1 písm. b) zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích,i podle §6 odst. 1 písm. f) zákona o půdě č. 229/1991 Sb. Domáhat se vydání věci v době účinnosti těchto restitučních zákonů, které jsou speciálními právními předpisy, se lze pouze podle nich za podmínek v nich stanovených. Podle názoru odvolacího soudu není soud v této věci vázán výrokem pravomocného rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 25. září 1991, čj 8 C 225/91-9, o neplatnosti darovací smlouvy, uzavřené mezi žalobkyní a jejím manželem a Československou republikou ohledně předmětných nemovitostí, neboť v této věci byla žalobkyní A. P. a žalovaným Československý stát, zastoupený Okresním úřadem v P., a účinky právní moci tohoto rozsudku se nevztahují na osoby, které nebyly účastníky řízení. Sama existence pravomocného určovacího výroku rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 25. září 1991 není důvodem pro závěr, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí nemovitostí, jejichž vyklizení se domáhá. Stejně tak není vázán pravomocným rozhodnutím Okresního soudu v Příbrami ze dne 9. září 1993, jímž byla schválena dohoda o vypořádání dědictví po zemřelém L. U. a které má pouze deklaratorní charakter. Proti rozsudku odvolacího soudu podala JUDr. Z. K. za zemřelou žalobkyni O. U. - K. dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalovaná se k dovolání nevyjádřila. Dovolání nebylo podáno osobou k tomu oprávněnou. Podle bodu l7. hlavy první části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení) zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/l963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 8. srpna l995, dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/l963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen "o. s. ř.). Podle §240 odst. 1 věta prvá o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle §19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Podle §7 odst. 1 věta prvá a odst. 2 věta prvá o. s. ř. způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením, smrtí tato způsobilost zanikne. Podle §33b odst. 2 obč. zák. plná moc zaniká smrtí zmocnitele, nevyplývá-li z jejího obsahu něco jiného. Z obsahu spisu je zřejmé, že původní žalobkyně O. U. - K. dne 31. prosince 1994, tj. ještě před rozhodnutím odvolacího soudu, zemřela, čímž zanikla její způsobilost mít práva a povinnosti, v důsledku čehož ztratila způsobilost být účastnicí tohoto řízení. Tímto okamžikem zanikla také procesní plná moc udělená žalobkyní advokátce JUDr. Z. K. ze dne 4. července 1994, neboť z jejího obsahu nevyplývá opak. Pokud JUDr. Z. K. při nedostatku plné moci podala dovolání proti rozsudku odvolacího soudu dne 27. října 1995 za zemřelou žalobkyni, která již neměla způsobilost být účastnicí řízení, pak dovolání bylo podáno někým, kdo k dovolání není oprávněn. Dovolání může s ohledem na §240 odst. 1 o. s. ř. podat jen účastník řízení, popřípadě jeho právní nástupce z důvodu sukcese. Právní nástupkyní žalobkyně z důvodu universální sukcese je, jak se podává z obsahu spisu, A. P., nar. 1. 4. 1938, které byl rozsudek odvolacího soudu doručen dne 13. června 2000. Právní nástupkyně žalobkyně však dovolání nepodala. Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. b) o. s. ř. dovolání odmítl, neboť dovolání bylo podáno osobou, která k dovolání nebyla oprávněná. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je dán tím, že žalovanému, který byl v dovolacím řízení úspěšný, žádné náklady nevznikly (§243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř.) Proti tomuto usnesení není oprávněný prostředek přípustný. V Brně dne 4. ledna 2001 JUDr. František B a l á k , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Marcela Jelínková

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/04/2001
Spisová značka:22 Cdo 2805/2000
ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.2805.2000.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18