ECLI:CZ:NS:2001:25.CDO.1061.2001.1
sp. zn. 25 Cdo 1061/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce F. O. proti žalovanému P. f. ČR, o 3.008,40 Kč, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 7 C 134/2000, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. ledna 2001 č.j. 19 Co 32/2001-23, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ústí nad Orlicí usnesením ze dne 20. 11. 2000 č.j. 7 C 134/2000-17 z důvodu zpětvzetí žaloby, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 3.008,40 Kč, zastavil řízení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 1. 2001 č.j. 19 Co 32/2001-23 potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Podáním ze dne 2. 3. 2001 podal žalobce proti tomuto usnesení dovolání.
Dne 2. 4. 2001 se žalobce na výzvu soudu dostavil za účelem upřesnění svého podání ze dne 2. 3. 2001 k Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí a jak vyplývá z protokolu, sepsaného před tímto soudem, byl poučen o náležitostech dovolání a o tom, že dovolatel musí být zastoupen advokátem. Na to žalobce požádal ustanovení zástupce pro řízení o dovolání. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 10. 4. 2001 č.j. 7 C 134/2000-34 byl tento návrh žalobce zamítnut. Přípisem ze dne 14. 5. 2001, doručeným žalobci 24. 5. 2001, byl žalobce soudem prvního stupně znovu vyzván, aby ve lhůtě 10 dnů doplnil své podání ze dne 2. 3. 2001 podle pokynů, jež mu byly dány dne 2. 4. 2001. Žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval, pouze zaslal soudu prvního stupně podání ze dne 27. 5. 2001 označené jako „vadné řízení OS Ústí nad Orlicí k : sp. zn. 7 C 134/2000\".
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000).
Opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu je dovolání. Podle ust. §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce po právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ust. §241 odst. l o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Podle §241 odst. 2 o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem.
Pro podání dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem, zákon stanoví požadavek, aby účastník řízení, který podává dovolání, měl buď sám právnické vzdělání, nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc. Ustanovení §241 o.s.ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejího splnění nelze o dovolání rozhodnout.
Přestože byl žalobce o povinném právním zastoupení v dovolacím řízení poučen, právního zástupce si ani dodatečně nezvolil.
Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ust. §241 odst.1 věty druhé o.s.ř. nebyl ani přes poučení odstraněn, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce zastavil, aniž bylo třeba se zabývat otázkou dalších náležitostí podaného dovolání a otázkou jeho přípustnosti.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. l a §146 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 23. srpna 2001
JUDr. Marta Š k á r o v á, v. r.
předsedkyně senátu