ECLI:CZ:NS:2001:25.CDO.2072.2001.1
sp. zn. 25 Cdo 2072/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J. K. proti žalovanému J. L., o 415.000,- Kč a 31.856,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 9 C 145/97, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. června 2001, č. j. 14 Co 839/2000 - 86, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Chebu rozsudkem ze dne 28. 6. 2000, č. j. 9 C 145/97 - 69, zamítl žalobu o zaplacení 415.000,- Kč s 3 % úrokem od 18. 10. 1990 do 14. 7. 1994 a se 17 % úrokem od 15. 7. 1994 do zaplacení, o zaplacení částky 6.334,- Kč se 17 % úrokem od 30. 8. 1994 a částky 25.522,50 Kč se 17 % úrokem od 2. 3. 1996 a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 20. 6. 2001, č. j. 14 Co 839/2000 - 86, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce prostřednictvím svého zástupce dovolání, které bylo osobně předáno Okresnímu soudu v Chebu dne 22. 10. 2001.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000).
Protože rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 20. 6. 2001 po řízení provedeném podle občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tedy podle předpisu dosavadního, Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001 - dále jen „o.s.ř.“), a to včetně vymezení běhu lhůty k podání dovolání. Po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2 o.s.ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o.s.ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení §57 odst. 3 o.s.ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Z obsahu spisu - zejména dokladu o doručení rozsudku odvolacího soudu - plyne, že zástupci žalobce i zástupci žalovaného byl rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 6. 2001, č. j. 14 Co 839/2001 - 86, doručen dne 20. 8. 2001 (pondělí), a tohoto dne tedy nabyl právní moci, takže lhůta k podání dovolání uplynula dnem 20. 9. 2001 (čtvrtek). Dovolání žalobce proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno osobě u soudu prvního stupně dne 22. 10. 2001.
Z uvedeného je zřejmé, že žalobce podal dovolání po uplynutí zákonné jednoměsíční lhůty. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) proto dovolání podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. pro opožděnost odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243a odst. 4 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 věty první a §142 odst. 1, neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 13. prosince 2001
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu