ECLI:CZ:NS:2001:28.CDO.2032.2001.1
sp. zn. 28 Cdo 2032/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců 1) J. S. a 2) A. S., za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobců R. S., všech zastoupených advokátem, proti žalované L. S., zastoupené advokátkou, o uložení povinnosti uzavřít dohodu, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 7 C 242/98, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2001, č.j. 20 Co 672/99-39, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Okresního soudu v Uherském Hradišti dne 17. 11.1998 domáhali se žalobci uložení povinnosti žalované uzavřít dohodu blíže popsanou v žalobě o převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu .
Okresní soud v Uherském Hradišti jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 30. 7. 1999, č.j. 7 C 242/98-23, žalobě vyhověl. Dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena podle §51 o.z. nepojmenovaná smlouva s charakterem smlouvy budoucí s tím, že se účastníci zavázali v případě rozvodu manželství převést členská práva a povinnosti zpět na převádějící. Dále rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky před soudem prvního stupně .
K odvolání žalované Krajský soud v Brně jako soud odvolací výše uvedeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl. Rozhodl rovněž o nákladech odvolacího řízení. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 23. 5. 2001.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dne 19. 7. 2001 dovolání, jehož přípustnost dovozovali z ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Tvrdili existenci dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Navrhli zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Vyjádření k dovolání nebylo podáno.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání vycházel z ustanovení části dvanácté, hlavy 1, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních předpisů. O takový případ jde v posuzované věci, v níž řízení bylo zahájeno dne 17. 11. 1998. Proto je třeba aplikovat ustanovení občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), jak jsou rovněž uváděna dále v tomto rozhodnutí.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnou pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout (§240 odst. 2 věta první o.s.ř.).
V této věci bylo dovolání podáno po uplynutí shora uvedené zákonné lhůty jednoho měsíce od právní moci rozsudku odvolacího soudu. Dovolací soud proto podle §243 odst. 4 o.s.ř. za použití ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. musel opožděně podané dovolání odmítnout, aniž mohl přistoupit k meritornímu přezkoumání důvodů v dovolání uplatněných.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 o.s.ř. za použití §224 odst.1 o.s.ř., §151 odst. 1 o.s.ř. a §142 odst. 1 o.s.ř. Dovolatel nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalovaným v souvislosti s podaným dovoláním zřejmě žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. prosince 2001
JUDr. Josef R a k o v s k ý , v.r.
předseda senátu