ECLI:CZ:NS:2001:29.ODO.418.2001.1
sp. zn. 29 Odo 418/2001-304
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně Ing. M. H., proti žalovanému V. – s. d. P., o neplatnost usnesení shromáždění delegátů, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 391/97, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. února 2001, čj. 7 Cmo 885/2000-279, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem změnil odvolací soud rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 30. dubna 1999, čj. 49 Cm 391/97-149, kterým soud prvního stupně prohlásil za neplatná všechna usnesení přijatá na shromáždění delegátů žalovaného, které se konalo dne 31. října 1997. Dále odvolací soud nepřipustil rozšíření návrhu podle podání žalobkyně ze dne 31. ledna 2001 a rozhodl o nákladech řízení.
Žalobkyně podala proti rozsudku odvolacího soudu podáním ze dne 9. května 2001 dovolání, které bylo (jak vyplývá z podacího razítka soudu) Městskému soudu v Praze doručeno osobně dne 10. května 2001.
Podle bodu 17, hlavy I., části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.“).
Vrchní soud v Praze také výslovně v odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že odvolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31.12.2000 (část dvanáctá, hlava I., bod 15 zákona č. 30/2000 Sb.).
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o. s. ř.).
Rozsudek odvolacího soudu byl, jak vyplývá z doručenky založené ve spisu na čl. 283, žalobkyni (jejímu právnímu zástupci) doručen dne 13. března 2001. Převzetí je potvrzeno podpisem na doručence. Téhož dne rozhodnutí nabylo právní moci.
Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 13. duben 2001 (pátek). Dovolání podané žalobkyní až 10. května 2001 je tedy opožděné.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, 224 odst.1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. (per analogiam), neboť žalobkyně, která z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalovanému v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 12. prosince 2001
JUDr. Ivana Štenglová , v.r.
předsedkyně senátu