ECLI:CZ:NS:2001:29.ODO.435.2001.1
sp. zn. 29 Odo 435/2001-88
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně JUDr. J. Š., jako správkyně konkursní podstaty úpadce F.B., proti žalovanému T.K., o zaplacení 72.978,33 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 11 C 35/98, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. dubna 2001, č. j. 21 Co 90/2000 – 68, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. června 1998, č. j. 11 C 35/98 – 30, kterým soud prvního stupně zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 72.978,33 Kč s příslušenstvím a částku 12.630,- Kč na náhradě nákladů řízení, a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Žalovaný napadl dovoláním rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu. Přípustnost dovolání spatřoval v existenci dovolacích důvodů uvedených v ust. §241 odst. 3 písm. b) a d) občanského soudního řádu ve znění platném před 1. lednem 2001 (dále jen „o. s. ř.“), jež v dovolání podrobně konkretizoval. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k novému řízení.
Podle bodu 17., hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 15., hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. rovněž projednal podle dosavadního znění občanského soudního řádu.
Dovolání není přípustné.
Podle ust. §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je přípustné pouze za podmínek vymezených v ust. §237 odst. 1, §238 odst. 1 písm. b) a §239 odst. 1 a 2 o. s. ř.
Existence vad řízení, uvedených v ust. §237 odst. 1 o. s. ř., se ze spisu nepodává a dovolatel ji ani netvrdil. Proto podle tohoto ustanovení občanského soudního řádu dovolání přípustné není.
Protože odvolací soud potvrdil v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně a protože přípustnost dovolání ve výroku svého rozsudku nevyslovil a žalovaný návrh na vyslovení přípustnosti dovolání nepodal, není dovolání přípustné ani podle ust. §238 odst. 1 písm. b) a §239 odst. 1 a 2 o. s. ř.
Dovolání směřující do výroku rozsudku odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení, majícího charakter usnesení (§167 odst. 1 o. s. ř.), rovněž přípustné není. Nelze je totiž podřadit žádnému z usnesení, proti nimž zákon připouští dovolání v ust. §238a o. s. ř. a nemá povahu potvrzujícího výroku usnesení odvolacího soudu ve věci samé (§239 o. s. ř.). Existenci zmatečnostních vad dle §237 odst. 1 o. s. ř. pak Nejvyšší soud již dříve vyloučil.
Tento závěr s sebou nutně nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Na tomto závěru nemůže nic změnit mylný názor dovolatele o tom, že přípustnost dovolání zakládá existence jím uplatněných dovolacích důvodů podle ust. §241 odst. 3 písm. b) a d) o. s. ř.
Nejvyšší soud proto podle ust. §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání žalovaného odmítl jako nepřípustné.
Žalovaný z procesního hlediska zavinil (tím, že podal nepřípustné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, žalobkyni však v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá výrok o nákladech dovolacího řízení odůvodněný ust. §146 odst. 2 větou první (per analogiam), §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. října 2001
JUDr. Zdeněk K r č m á ř, v. r.
předseda senátu