ECLI:CZ:NS:2001:3.ND.2.2001.1
sp. zn. 3 Nd 2/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 10. ledna 2001 návrh samosoudce Okresního soudu v Havlíčkově Brodě na odnětí věci obviněného F. Ch., vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 2 T 32/2000 a její přikázání Městskému soudu v Brně, a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. a contr. se návrh zamítá.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Havlíčkově Brodě podal dne 23. 3. 2000 u tamního okresního soudu na obviněného F. Ch. obžalobu pro trestné činy výtržnictví (§202 odst. 1 tr. zák.), násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§197a tr. zák., §196 odst. 2), pomluvy (§206 odst. 1 tr. zák.) a ublížení na zdraví (§221 odst. 1 tr. zák.), kterých se měl dopustit v přesně nezjištěné době od jara 1999 do 7. 9. 1999 ve S. n. S., okr. H. B., vůči poškozeným J. a O. B.
Samosoudce Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, kde je předmětná věc vedena pod sp. zn. 2 T 32/2000, předložil dne 5. 1. 2001 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud) s návrhem na rozhodnutí o jejím odnětí Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě a přikázáním Městskému soudu v Brně (§25 tr. ř.). Podaný návrh odůvodnil tím, že u Městského soudu v Brně byla podána na obviněného F. Ch. další obžaloba pro související trestnou činnost, jež směřuje proti týmž poškozeným. S ohledem na konstatované důvody vyslovil názor, že by o obou trestních věcech mělo být konáno společné řízení, které bude mj. ekonomičtější, neboť nebude zapotřebí k hlavnímu líčení opakovaně předvolávat tytéž svědky.
V prvé řadě je třeba uvést, že k projednání a rozhodnutí předmětné trestní věci obviněného F. Ch. je příslušný Okresní soud v Havlíčkově Brodě, jehož věcná příslušnost vyplývá z ustanovení §16 tr. ř. a místní příslušnost z ustanovení §18 odst. 1 tr. ř.
Podle §25 tr. ř. může být z důležitých důvodů věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně, přičemž o tzv. delegaci věci rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud.
Se zřetelem k zásadě, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (soudu), vyjádřeném v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku České republiky, je zřejmé, že odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému (nepříslušnému) soudu je opatřením zcela výjimečným, neboť představuje průlom do výše uvedeného principu zákonného soudce. Delegace věci podle §25 tr. ř. proto přichází v úvahu především z takových důležitých důvodů, které zajišťují nestranné a zákonné projednání věci, náležité zjištění skutkového stavu věci i uplatnění všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení.
V ustanovení §20 odst. 1 tr. ř. je obsažena zásada, že o všech trestných činech téhož obviněného a proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, se koná společné řízení. Z toho lze dovodit, že důležitým důvodem pro delegaci věci podle §25 tr. ř. může být i snaha o zajištění společného řízení v případech, že obžaloby byly podány u různých soudů a jsou jinak splněny podmínky společného řízení. Spojení takových trestních věcí (§23 odst. 3 tr. ř.) je totiž možno dosáhnout jen tehdy, bude-li ohledně některé z nich nejprve postupováno podle §25 tr. ř.
V posuzovaném případě byla na obviněného F. Ch. podána dne 11. 12. 2000 další obžaloba u Městského soudu v Brně, a to pro trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§197a tr. zák.), hanobení národa, rasy a přesvědčení (§198 odst. 1 písm. a/ tr. zák.), porušování domovní svobody (§238 odst. 1, 2 tr. zák.) a krádeže (§247 odst. 1 písm. a/, e/ tr. zák.), jichž se měl dopustit v době od srpna 2000 do svého zadržení dne 14. 9. 2000, přičemž poškozenými jsou rovněž členové rodiny B.
V této věci vedené se u výše uvedeného soudu pod sp. zn. 11 T 272/2000 koná vazební řízení a soud již nařídil hlavní líčení na 1. 2. 2001. Jeho povinností je, aby v předmětném řízení postupoval podle §71 odst. 1 tr. ř., jež orgánům činným v trestním řízení ukládá vyřizovat vazební věci přednostně a s největším urychlením. Uvedená okolnost je současně významná i pro posouzení otázky, zda v současném stadiu řízení skutečně existují důležité důvody předpokládané ustanovením §25 tr. ř., tj., aby bylo možno Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě odejmout trestní věc téhož obviněného (o níž má být u tohoto příslušného soudu konáno samostatné řízení) a přikázat ji Městskému soudu v Brně. V dané souvislosti bylo nutno vzít v úvahu, že v poměrně krátkém časovém úseku by kromě úkonů spojených s delegací věci a následným spojením obou trestních věcí, bylo nutno zajistit, aby k hlavnímu líčení byli včas předvoláni další svědci a znalci, jejichž slyšení navrhuje v obžalobě státní zástupce. Takový postup by za stavu, kdy hlavní líčení je již nařízeno, mohl vyvolat komplikace, v důsledku nichž by se hlavní líčení dne 1. 2. 2001 buď vůbec nemohlo konat nebo by bylo třeba je odročit. To by ovšem bylo v rozporu se zásadou o rychlosti vazebního řízení vyjádřenou v ustanovení §71 odst. 1 tr. ř.
Tyto důvody vedly Nejvyšší soud k závěru, že za procesního stavu, kdy byly podány obžaloby u různých soudů a jsou současně dány důvody pro konání společného řízení, lze takovou okolnost považovat za důležitý důvod pro odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. jen v případech, nehrozí-li, že takový postup povede k průtahům v řízení. Podmínky pro delegaci proto nebudou zpravidla splněny v případech, kdy soud, jemuž má být věc přikázána, již v související věci nařídil hlavní líčení a zejména, je-li řízení v této věci vedeno vazebně.
Nejvyšší soud proto neshledal důvodným návrh Okresního soudu v Havlíčkově Brodě na odnětí věci vedené pod sp. zn. 2 T 32/2000 a její přikázání Městskému soudu v Brně. Podle §25 a contr. tr. ř. jej proto zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 10. ledna 2001
Předseda senátu:
JUDr. Eduard Teschler