ECLI:CZ:NS:2001:3.TVO.3.2001.1
sp. zn. 3 Tvo 3/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 11. ledna 2001 stížnost odsouzeného D. V. T. , (t. č. údajně T. G. Q. ,), státního občana Vietnamské socialistické republiky, nacházejícího se ve vyhošťovací vazbě ve Vazební věznici v Českých Budějovicích, podané proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. 12. 2000, č. j. 4 Ntv 16/2000-420, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 1 T 190/96, a podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. rozhodl takto:
Stížnost se zamítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 18. 12. 2000, č. j. 4 Ntv 16/2000-420, rozhodl Vrchní soud v Olomouci podle §71 odst. 3 tr. ř. o prodloužení vyhošťovací vazby odsouzeného D. V. T. (t. č. vystupujícího pod jménem T. G. Q. ), státního občana Vietnamské socialistické republiky, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 1 T 190/96, do 30. června 2001.
Proti tomuto usnesení podal odsouzený D. V. T. (T. G. Q. ) včasnou stížnost. Namítl, že ve vyhošťovací vazbě je již dva roky a čeká pouze na rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR o své žádosti o azyl v České republice. Pokud bude propuštěn na svobodu, nemá v žádném případě v úmyslu se skrývat, ale bude se zdržovat u své sestry T. T. H. , která bydlí ve F. - M., N. 3059/55B. Odsouzený proto navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a návrh na prodloužení lhůty trvání jeho vyhošťovací vazby byl zamítnut.
Když Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal správnost výroku napadeného usnesení i řízení jež mu předcházelo, dospěl k závěru, že stížnost není důvodná.
Z obsahu spisu vedeného v této trestní věci u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. 1 T 190/96 i z napadeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci je zřejmé, že stěžovatel, státní občan Vietnamské socialistické republiky, vystupující tehdy pod jménem D. V. T., byl rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 10. 12. 1996, č. j. 1 T 190/96-265, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 4. 1997, č. j. 1 To 61/97-297, pravomocně odsouzen pro trestný čin ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zák., pokus tohoto trestného činu podle §8 odst. 1, §222 odst. 1 tr. zák. a další trestné činy, jednak k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a jednak podle §57 tr. zák. i k trestu vyhoštění (dále též k trestu propadnutí věci).
Uložený tříletý trest odnětí svobody byl na něm vykonán ve věznici s ostrahou ke dni 1. 1. 1999. K témuž dni byl pravomocným usnesením Okresního soudu v Jičíně ze dne 29. 12. 1998, č.j. 1 T 190/96-327, podle §350c odst. 1 tr. ř. vzat do vyhošťovací vazby, aby mohl být realizován na výkon trestu odnětí svobody navazující trest vyhoštění.
Po celou, nyní již dvouletou, lhůtu trvání této vyhošťovací vazby činily soudy i další státní orgány bez průtahů všechna opatření směřující k výkonu uloženého trestu vyhoštění. Důvody, pro které dosud tento trest nebyl realizován, jsou tedy objektivní povahy, resp. týkají se osoby odsouzeného, u kterého nebyly nalezeny platné osobní, resp. cestovní doklady, který v současné době vystupuje pod jiným jménem a datem narození, než pod kterými byl v této trestní věci pravomocně odsouzen a který svoji původní žádost o azyl v České republice vzal zpět, aby ji později znovu podal. V současné době již Policejní prezidium České republiky obdrželo od zastupitelského úřadu Vietnamské socialistické republiky náhradní cestovní doklad pro D. V. T. (T. G. Q. ), bez kterého nebylo možno podle §350c odst. 3 tr. ř. trest vyhoštění realizovat, a čeká se pouze na vyřízení jeho druhé žádosti o poskytnutí azylu v České republice.
Vrchní soud v Olomouci za této situace právem rozhodl podle §71 odst. 3 tr. ř. o prodloužení lhůty vyhošťovací vazby odsouzeného do 30. června t. r., když podmínky za kterých byl podle §350c odst. 1 tr. ř. do této vazby vzat trvají i nadále a jeho chování v průběhu celého tohoto trestního řízení vyvolává důvodnou obavu, že v případě propuštění na svobodu by se skrýval, aby se výkonu uloženého trestu vyhoštění vyhnul. Stěžovatelovo tvrzení, že na svobodě by se zdržoval u své sestry ve F.-M., nepovažoval Nejvyšší soud (podobně jako Vrchní soud v Olomouci) za spolehlivé vzhledem k nepravdivým údajům, jimž odsouzený dosavadní řízení mařil.
Nejvyšší soud tedy neshledal důvodnou stížnost odsouzeného D. V. T. (T. G. Q. ) proti napadenému usnesení Vrchního soudu v Olomouci o prodloužení lhůty jeho vyhošťovací vazby, a jako takovou ji proto podle §148 odst. 1 tr. ř. zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustná stížnost.
V Brně dne 11. ledna 2001
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Fastner