ECLI:CZ:NS:2001:30.CDO.1064.2001.1
sp. zn. 30 Cdo 1064/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl ve věci nezletilého M. A., a nezletilou B. A., obou bytem u matky, zastoupených Městskou částí P., děti matky I. A., a otce P. A., o výkonu rozhodnutí o styku otce s dětmi podle §272 a násl. o.s.ř., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1, pod sp. zn. P 99/97, o dovolání matky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. ledna 2001, č.j. 20 Co 514/2000-355, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. ledna 2001, č.j. 20 Co 514/2000-355, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu l ze dne 11. 8.2000, č.j. P 99/97-242, se zrušují a věc se vrací obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 11. 8.2000, č.j. P 99/97-242, uložil Obvodní soud pro Prahu 1 matce dětí pokutu v celkové výši 2.000,- Kč za neuskutečněný styk otce s nezletilými dětmi účastníků ve dnech uvedených ve výroku a uložil jí povinnost zaplatit státu náklady řízení.
K odvolání matky Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 22. ledna 2001, č.j. 20 Co 515/2000-355, usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve výroku o pokutě a změnil ve výroku o povinnosti matky zaplatit státu náklady řízení tak, že jí tuto povinnost neuložil.
Označené usnesení odvolacího soudu, které nabylo právní moci dne 26.2.2001, napadla matka (dále jen dovolatelka) dovoláním, jehož přípustnost odůvodnila odkazem na §237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř., tj. že nesprávným postupem soudu jí byla odňata možnost jednat před soudem. Tuto vadu spatřuje ve skutečnosti, že nebyla písemně vyzvána k dobrovolnému plnění podle §272 o.s.ř. Výzva nebyla doručena ani dovolatelce, ani její advokátce, což vyplývá z doručenky založené ve spise na č.l. 169. Nebyly tak splněny zákonné podmínky pro uložení pokut za neuskutečněné setkání otce s dětmi ve zmíněných dnech. Tyto podmínky by nebyly splněny ani pokud by zmíněná výzva byla její advokátce doručena, protože by to neodpovídalo znění §272 odst. 2 o.s.ř. Závěrem navrhla zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů.
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části 12, hlavy prvé, bodu 17 zák. č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn občanský soudní řád (zák. č. 99/1963 Sb.), podle kterého dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným před účinností tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb.
Po zjištění, že dovolání v přezkoumávané věci bylo podáno oprávněnou osobou, zastoupenou advokátem, jak to vyžaduje ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř., že bylo podáno ve lhůtě určené ustanovením §240 odst. 1 o. s. ř. a splňuje formální i obsahové náležitosti podle §241 odst. 2 o. s. ř., se dovolací soud nejprve zabýval přípustností dovolání, neboť podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
V přezkoumávané věci se jedná o usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně. Proti takovému usnesení §238a o. s. ř. dovolání nepřipouští, protože podle tohoto ustanovení je dovolání připuštěno pouze u usnesení měnících rozhodnutí soudu prvního stupně.
Dovolatelka ovšem uplatnila dovolací důvod podle ustanovení §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř., tj. že jí jako účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.
Dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, prokáže-li se existence důvodů přípustnosti dovolání vyjmenovaných v ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. Pro přípustnost dovolání podle uvedeného ustanovení je nerozhodné, zda k vadě řízení došlo před odvolacím soudem, nebo před soudem prvního stupně.
Soud prvního stupně vydal své usnesení o uložení pokuty matce, které bylo potvrzeno dovoláním napadeným usnesením odvolacího soudu, s odkazem na ustanovení §273 odst. 1 o. s. ř. v rámci řízení o výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí dle ustanovení §272 a násl. o. s. ř. Nařízení výkonu rozhodnutí musí předcházet písemná výzva dle ustanovení §272 odst. 2 o. s. ř. a dítě musí být v tomto řízení zastoupeno kolizním opatrovníkem. Teprve zůstane-li výzva podle ustanovení §272 odst. 2 o. s. ř. bezvýsledná, může předseda senátu výkon rozhodnutí nařídit. Předpokladem ovšem je, aby výzva byla příslušnému adresátovi řádně doručena. K tomu ovšem v přezkoumávaném případě nedošlo. Z obsahu spisu vyplývá, že výzva byla soudem prvního stupně vyhotovena dne 4.7. 2000 (č.l. 176 spisu), kde na p.v. uvedeného č.l. je referát, ukládající výzvu doručit jak na „adresu shora\" - tedy matce, tak i na adresu Mgr. V. R., advokátky matky. Pokud jde o doručenku, je pod razítkem „došlo/vypraveno\" odkaz na doručenku založenou za č.l. 169 spisu. Z této doručenky však není zřejmé, že zásilka, jejíž doručení prokazuje, obsahovala zmíněnou výzvu. Není tedy prokázáno, že by zmíněná výzva byla doručena advokátce a doklad o tom, že by výzva byla doručená matce chybí zcela, byť zmíněný referát ukládal kanceláři soudu výzvu doručit i matce. Znamená to, že výzva, jejíž doručení ukládá shora již zmíněný §272 odst. 2 o.s.ř., nebyla matce jako osobě povinné doručena. Důsledkem je skutečnost, že dovolatelkou vytýkaná vada řízení dle ustanovení §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř., tj. že dovolatelce byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, je v přezkoumávané věci naplněna.
Zrušil proto dovolací soud jak dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu, tak i předcházející usnesení soudu prvního stupně dle ustanovení §243b odst.2 o.s.ř., a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. června 2001
JUDr. František D u c h o ň , v. r.
předseda senátu