ECLI:CZ:NS:2001:30.CDO.1257.2001.1
sp. zn. 30 Cdo 1257/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl ve věci péče o Z. L., zastoupeného opatrovnicí V. D., sociální pracovnicí Městské části P., o způsobilost k právním úkonům, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 Nc 1161/2000, o dovolání Z. L. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. dubna 2001, č.j. 54 Co 633/2000-24, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 4. dubna 2001, č.j. 54 Co 633/2000-24, odmítl odvolání Z. L. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. září 2000, č.j. 5 Nc 1161/2000-19, ve výroku, kterým bylo zahájeno řízení o jeho způsobilosti k právním úkonům. Ve výroku, kterým byla Z. L. ustanovena opatrovnicí paní V. D., usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že §202 odst. 2 písm. c/ občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) vylučuje přípustnost odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo zahájeno řízení bez návrhu. Výrok o ustanovení opatrovnice shledal správným, protože se jedná o sociální pracovnici Městské části P., která opatrovnictví neodmítla a je obeznámena s poměry v místě.
Označené usnesení odvolacího soudu ve výroku, kterým bylo jeho odvolání odmítnuto, napadl Z. L. (dále jen dovolatel) dovoláním, jehož přípustnost odůvodnil tím, že odvolací soud možnost dovolání proti svému usnesení připustil. Pokud jde o důvody dovolání, napadené rozhodnutí podle dovolatele spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Městská část P. podala pouze podnět k posouzení skutečnosti, zda může být proveden výkon rozhodnutí přestěhováním dovolatele do náhradního bytu s ohledem na jeho zdravotní stav a nikoli podnět k zahájení řízení o jeho způsobilosti k právním úkonům. Soud prvního stupně tedy zahájil jiné řízení, než ke kterému byl dán podnět, takže řízení je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí. Navíc nedůvodným zahájením zmíněného řízení byla ohrožena jeho dobrá pověst. Navrhl zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a zastavení řízení.
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části 12, hlavy prvé, bodu 17 zák. č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn občanský soudní řád (zák. č. 99/1963 Sb.), podle kterého dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným před účinností tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb.
Po zjištění, že dovolání v přezkoumávané věci bylo podáno oprávněnou osobou, zastoupenou advokátem, jak to vyžaduje ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř., že bylo podáno ve lhůtě určené ustanovením §240 odst. 1 o. s. ř. a splňuje formální i obsahové náležitosti podle §241 odst. 2 o. s. ř., se dovolací soud nejprve zabýval přípustností dovolání, neboť podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání je podáno proti výroku usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání proti usnesení soudu prvního stupně. Proti takovému usnesení ustanovení §238a o.s.ř., který stanoví podmínky dovolání proti usnesení odvolacího soudu, dovolání výslovně připouští (§238a odst. 1 písm. e/ o.s.ř.). Dovolání je tedy přípustné.
Tvrzení dovolatele, že dovolání bylo připuštěno napadeným rozhodnutím odvolacího soudu neodpovídá skutečnosti. Ve výroku usnesení žádná zmínka o přípustnosti dovolání neexistuje. Usnesení obsahuje pouze poučení o tom, že proti výroku, kterým bylo odmítnuto odvolání, lze podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu České republiky. Přípustnost dovolání podle §239 odst. 1 o.s.ř. může být založena pouze výrokem odvolacího soudu, nikoli poučením o možnosti dovolání podat.
Dovolání není důvodné.
Pokud jde o důvody dovolání, dovolatele tvrdí, že řízení trpí vadou podle §241 odst.3 písm. b/ o.s.ř., tj. že řízení bylo postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Rozhodnutí podle něj spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tedy je stiženo vadou podle §241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř.
Jak už bylo výše poukázáno, odvolací soud odmítl odvolání podle ustanovení §218 odst. 1 písm. c) o.s.ř s odkazem na §202 odst. 2 písm. c) o.s.ř., podle kterého odvolání není přípustné proti usnesení, jímž bylo zahájeno řízení bez návrhu. Dovolatelem vytýkaná vada řízení nebyla v přezkoumávané věci zjištěna. Odvolací soud rozhodl ve věci bez jednání, v souladu s §214 odst. 2 písm. a/ o.s.ř., podle kterého jednání není třeba nařizovat, jestliže se odmítá odvolání podle §218 o.s.ř.
Pokud jde o vytýkanou vadu spočívající v tom, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, ani tato vada nebyla v přezkoumávané věci zjištěna. Výrok napadeného usnesení o odmítnutí odvolání je v souladu s citovaným ustanovením §218 odst. 1 písm. c) o.s.ř a §202 odst. 2 písm. c) o.s.ř. Odvolací soud ve věci aplikoval správné procesní ustanovení občanského soudního řádu, které správně vyložil. Je tedy vyloučeno nesprávné právní posouzení věci u rozhodnutí, které je vydáno v souladu se zákonem.
Zbývá posoudit ostatní podmínky přípustnosti dovolání (které jsou zároveň dovolacími důvody ve smyslu §241 odst. 3 písm. a/ o.s.ř.), uvedené v ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. Toto ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Pokud jde o tyto podmínky, spadající pod ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., je nutné konstatovat, že daná věc náleží do pravomoci soudu, ten, kdo vystupoval v řízení jako účastník, měl způsobilost být účastníkem řízení i procesní způsobilost, v téže věci nebylo již dříve pravomocně rozhodnuto nebo zahájeno řízení, návrh na zahájení byl podán, a soud byl správně obsazen (§237 odst. 1 písm. a/ až g/ o.s.ř.).
Rozhodnutí odvolacího soudu považuje tedy dovolací soud ze shora uvedených důvodů za správné, proto dovolání zamítl podle §243b odst. 1 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. července 2001
JUDr. František D u c h o ň , v. r.
předseda senátu