ECLI:CZ:NS:2001:30.CDO.1802.2001.1
sp. zn. 30 Cdo 1802/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci péče o nezletilou I. Ř., zastoupenou opatrovníkem Městem B., dceru matky I. Ř. a otce Ing. O. B., o úpravu výživného, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 22 P 49/89, o dovolání matky proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. března 200l, č. j. 16 Co 467/2000-204, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, rozsudkem ze dne 27. března 200l, č. j. 16 Co 467/2000-204, změnil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 16. 3. 2000, č. j. 22 P 49/89-183, ve výroku o výživném placeném otcem k rukám matky na výživu nezletilé I. Ř., vypočetl dlužné výživné otce za dobu od 1. 7. 1999 do 31. 3. 2001 a rozhodl o jeho splatnosti.
Rozsudek odvolacího soudu, který nabyl právní moci dne 28. 5. 2001, napadla matka (dále jen dovolatelka) dovoláním, ve kterém navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Pokud jde o přípustnost dovolání, dovolatelka se žádného zákonného ustanovení nedovolává. Pokud jde o dovolací důvod, dovolatelka napadá rozsudek odvolacího soudu s tím, že podle jejího přesvědčení vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování (dovolací důvod podle §241 odst. 3 písm. c/ občanského soudního řádu , dále jen o. s. ř.).
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části 12, hlavy prvé, bodu 17 zák. č. 30/2000 Sb. jímž byl změněn občanský soudní řád (zák. č. 99/1963 Sb.), podle kterého dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným před účinností tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb.
Dovolací soud zjistil, že dovolání v předmětné věci bylo podáno oprávněnou osobou, tj. účastnicí řízení, řádně zastoupenou advokátem, jak to vyžaduje ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř., bylo podáno ve lhůtě podle ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. a v podstatě splňuje formální i obsahové znaky dle ustanovení §241 odst. 2 o. s. ř. Po tomto zjištění se zabýval otázkou přípustnosti dovolání, neboť podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání není přípustné.
Dovoláním napadeným rozsudkem změnil odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o výživném pro nezletilé dítě. Ustanovení §238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. obecně připouští dovolání proti měnícímu rozsudku odvolacího soudu, ovšem ustanovení §238 odst. 2 písm. b/ výslovně vylučuje přípustnost dovolání ve věcech upravených zákonem o rodině, s výjimkou rozsudků o omezení či zbavení rodičovské zodpovědnosti, nebo o pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení. Znamená to, že podle ustanovení §238 o. s. ř. dovolání přípustné není.
Zbývá tedy posoudit přípustnost dovolání z důvodů uvedených v §237 odst. 1 o. s. ř., ke kterým dovolací soud vždy přihlíží, veden ustanovením §242 odst. 3 o. s. ř. Toto ustanovení (§237 odst. 1 o. s. ř.) spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Z obsahu spisu nebylo zjištěno, že by řízení bylo postiženo některou z vad v tomto ustanovení uvedených. Daná věc náleží do pravomoci soudu, ten, kdo vystupoval v řízení jako účastník, měl způsobilost být účastníkem řízení i procesní způsobilost, v téže věci nebylo již dříve pravomocně rozhodnuto ani již zahájeno řízení, návrh na zahájení byl podán, účastníku řízení nebyla v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem a soud byl správně obsazen (§237 odst. 1 písm. a/ až g/ o. s. ř.).
Vzhledem k tomu, že dovolání není podle §238 o. s. ř. přípustné a vzhledem ke skutečnosti, že nebyl zjištěn ani žádný jiný důvod přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 o. s. ř. , jak uvedeno shora, bylo dovolání odmítnuto jako nepřípustné podle §243b odst. 4 o. s. ř., protože směřuje proti rozhodnutí, proti kterému žádné ustanovení o. s. ř. dovolání nepřipouští.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 23. října 2001
JUDr. František D u ch o ň , v. r.
předseda senátu