ECLI:CZ:NS:2001:30.CDO.1840.2001.1
sp. zn. 30 Cdo 1840/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v právní věci navrhovatelky A. H. proti odpůrkyni České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o částečný invalidní důchod, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 Ca 227/96, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.února 1999, č.j. 1 Cao 15/99-45, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením odmítl odvolání navrhovatelky, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. ledna 1997, č.j. 31 Ca 227/96-10, jímž byl opravný prostředek navrhovatelky odmítnut, protože soud zjistil, že byl podán po 30ti denní lhůtě; počátek této lhůty začal plynout 13.8.1995 a návrh (na přezkoumání rozhodnutí ze dne 26.5.1995, jímž Česká správa sociálního zabezpečení zamítla její žádost o částečný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení §37 zákona č.100/1988 Sb., protože nebyla zaměstnána po dobu potřebnou pro nárok na důchod) byl podán až 14.5.1996.
Odvolací soud také po zjištění, že napadené usnesení soudu prvního stupně bylo navrhovatelce, podle úředního záznamu ze dne 8.12.1997, doručeno do vlastních rukou 8.12.1997 (kdy potvrdila převzetí u Krajského soudu v Brně vlastnoručním podpisem), a odvolání podala osobně 2.1.1998 (které je datováno 31.12.1997), tedy opožděně po uplynutí odvolací lhůty. Patnáctidenní lhůta k podání odvolání jí začala běžet dnem 9.12.1997 a skončila v úterý dne 23.12.1997.
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání.
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č.30/2000 Sb., jímž byl změněn a doplněn občanský soudní řád (zákon č.99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č.30/2000 Sb.
Nejvyšší soud po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle ustanovení §240 odst.1, věty první, o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241 odst.l věty první o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení §241 odst.2 věty druhé o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Z ustanovení §241 odst.l věty první a §241 odst.2 věty druhé o. s. ř. pak dále vyplývá, že pokud dovolatel nemá sám právnické vzdělání, musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem, ale i to, že svůj procesní úkon může učinit jen prostřednictvím tohoto zmocněnce. Jde o zvláštní podmínku dovolacího řízení (zastoupení dovolatele v dovolacím řízení advokátem), jejíž nesplnění brání věcnému projednání dovolání, neboť ustanovení §241 o. s. ř. je ustanovením donucující povahy, jež nepřipouští výjimku (srov. rozhodnutí uveřejněné pod č.13/1993 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V posuzované věci podala navrhovatelka dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by byla zastoupena advokátem. Její podání nemělo zákonné náležitosti. Nebylo také prokázáno, že by měla právnické vzdělání. Soud prvního stupně jí proto usnesením ze dne 9. srpna 2001, č.j. 31 Ca 227/96-53, vyzval, aby si ve lhůtě 20 dnů zvolila zástupce-advokáta pro dovolací řízení a tuto skutečnost doložila soudu předložením plné moci, s uvedením, že v téže lhůtě musí být advokátem předloženo sepsané dovolání. Také byla navrhovatelka poučena, že když nebude výzvě ve lhůtě vyhověno, po předložení spisu dovolacímu soudu, se dovolací řízení zastaví.
Výzvu soudu prvního stupně navrhovatelka převzala 14.8.2001.
Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1 věty první a §241 odst. 2 věty druhé o. s. ř. nebyl přes výzvu soudu odstraněn a lhůta k jeho odstranění uplynula, aniž by navrhovatelka výzvě soudu vyhověla a doplnění ani dosud neprovedla, nezbylo proto dovolacímu soudu než zastavit řízení o dovolání podle ustanovení §243c, §43 odst. 2 a §104 odst. 1 o. s. ř.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4 ve spojení s ustanovením §224 odst.1, §146 odst.1 písm.c) a §151 odst.1 věty první o. s. ř., protože navrhovatelka neměla svým dovoláním úspěch a odpůrkyni žádné náklady v tomto řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. prosince 2001
JUDr. Julie Muránská, v. r.
předsedkyně senátu