Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 03.01.2001, sp. zn. 30 Cdo 2699/2000 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2001:30.CDO.2699.2000.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2001:30.CDO.2699.2000.1
sp. zn. 30 Cdo 2699/2000 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně D. S. proti žalovanému Z. S., o výživné, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 18 C 187/97, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. června 2000, č.j. 13 Co 288/99-194, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Rozsudkem v záhlaví označeným Krajský soud v Ostravě k odvolání obou účastníků rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 5. listopadu 1998, č.j. 18 C 187/97-93, jímž bylo žalovanému uloženo přispívat na výživu žalobkyně od 1. 12. 1998 částkou 2.000,- Kč měsíčně vždy ke každému prvnímu dni v měsíci a dlužné výživné za dobu od 1. 8. 1997 do 30. 11. 1998 v částce 32.000,- Kč zaplatit do tří dnů od doručení rozsudku, zamítnuta žaloba ohledně "žalobního požadavku na výživné 500,- Kč od 1. 8. 1997 nadále", zamítnut návrh na vydání předběžného opatření uložením povinnosti žalovanému platit na výživu žalobkyně částku 2.500,- Kč měsíčně od 21. 9. 1998 a žádnému z účastníků nepřiznána náhrada nákladů řízení, v napadených částech vyhovující a nákladech prvostupňového řízení, jakož i zamítavé ohledně částky 500,- Kč měsíčně od 1. 8. 1997, potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti označenému rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení. Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první, o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §241 odst. 1, věty první, o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná. Dovolání je mimořádný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu ustanovení §21 odst. 1 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytnout právní pomoc (t.j. advokátem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takovéhoto vzdělání nedosáhl. Z ustanovení §241 odst. 1, věty první a z ustanovení §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1.7.1996 advokáty - srov §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím tohoto zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé). V posuzovaném případě podal žalovaný dovolání proti rozsudku krajského soudu, aniž by při tomto úkolu byl zastoupen advokátem a nebylo ani prokázáno, že by měl právnické vzdělání. Soud prvního stupně jej proto usnesením ze dne 30.8.2000, č.j. 18 C 187/97-203 vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání( k provedení potřebných procesních úkonů mu určil lhůtu patnácti dnů a upozornil jej, že dovolací řízení bude zastaveno, jestliže výzva bude bezvýsledná. Přestože mu byla doručena dne 12.10.2000, dovolatel výzvě dosud nevyhověl. Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1, věty první, a §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. nebyl přes výzvu soudu odstraněn, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání žalovaného - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c a §104 odst. 2, věty třetí, o.s.ř. zastavil. Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, účastníkům však ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2, věta prvá, §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 3. ledna 2001 JUDr. Karel Podolka, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Helena Lovíšková

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/03/2001
Spisová značka:30 Cdo 2699/2000
ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:30.CDO.2699.2000.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18