ECLI:CZ:NS:2001:30.CDO.495.2001.1
sp. zn. 30 Cdo 495/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně E. H., proti žalovanému K. H., o rozvod manželství a úpravu práv a povinností k nezletilému R. H., narozenému 7.6.1990, zastoupenému Okresním úřadem v H. jako opatrovníkem, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 6 C 833/93, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. února 1996, č.j. 14 Co 196/95-79, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem v záhlaví označeným k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 16. května 1994, č.j. 6 C 833/93-34, jímž bylo manželství účastníků rozvedeno, nezletilý R. byl pro dobu po rozvodu svěřen do výchovy žalobkyně, žalovanému uloženo přispívat na jeho výživu počínaje dnem právní moci výroku o rozvodu manželství částkou 750,- Kč měsíčně vždy do každého pátého dne v měsíci k rukám žalobkyně a žádnému z účastníků nepřiznáno právo na náhradu nákladů řízení, a to proti výroku o rozvodu manželství, výchově nezletilého a nákladech řízení je odmítl a rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o výživném změnil tak, že žalovaný je povinen přispívat na výživu nezletilého od právní moci výroku o rozvodu manželství (8.10.1994) do 31.12.1994 částkou 500,- Kč měsíčně a od 1.1.1995 částkou 750,- Kč měsíčně do každého pátého dne v měsíci předem k rukám žalobkyně s tím, že dlužné výživné za dobu od 8.10.1994 do 29.12.1996 se nestanoví a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dovolání.
Na výzvu soudu prvního stupně, doručenou mu dne 28. října 2000, dovolatel, který nebyl při podání dovolání zastoupen, předložil jako doklad o svém právnickém vzdělání fotokopii diplomu ze dne 28. července 1978 o zakončení studia na fakultě ochrany státní hranice Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti a získání vysokoškolské kvalifikace v oboru právním.
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn a doplněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první, o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241 odst. 1, věty první, o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř., nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.
Dovolání je mimořádný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu ustanovení §21 odst. 1 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytnout právní pomoc (t.j. advokátem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takovéhoto vzdělání nedosáhl.
Z ustanovení §241 odst. 1, věty první a z ustanovení §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř., vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1.7.1996 advokáty - srov §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím tohoto zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
V posuzovaném případě podal žalovaný dovolání proti rozsudku krajského soudu, aniž by při tomto úkolu byl zastoupen advokátem a nebylo ani prokázáno, že by měl právnické vzdělání. Soud prvního stupně jej proto usnesením ze dne 23.10.2000, č.j. 6 C 833/93-89 vyzval, aby předložil potvrzení o tom, že má právnické vzdělání nebo že je v řízení zastoupen advokátem; k provedení potřebných procesních úkonů mu určil lhůtu deseti dnů a upozornil jej, že dovolací řízení bude zastaveno, jestliže výzva bude bezvýsledná. Přestože mu byla doručena dne 28.10.2000, dovolatel výzvě dosud nevyhověl.
Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel rovněž neprokázal (nedoložil), že by měl požadované právnické vzdělání sám.
Podle ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř. lze upustit od požadavku na zastoupení advokátem, má-li právnické vzdělání dovolatel sám, tedy je-li vybaven stejným právnickým vzděláním, jež zákon předpokládá (odhlédneme-li od výkonu právní praxe a složení advokátní zkoušky) u advokáta. Tímto vzděláním se ve smyslu §5 odst. 1 písm. b/ a §61 zákona č. 85/1996 Sb., rozumí právě vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice nebo vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území ČSFR nebo jejích právních předchůdců. Výklad konstantně podávaný Nejvyšším soudem je jednotný i potud, že podmínku právnického vzdělání dle §241 o.s.ř. splňuje též dovolatel s nostrifikovaným zahraničním vysokoškolským právnickým vzděláním. Ukončené studium na fakultě ochrany státní hranice Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti však podmínku vysokoškolského právnického vzdělání a tudíž ani předpoklad právnického vzdělání dovolatele ve smyslu §241 odst. 1 o.s.ř. mimo jakoukoli pochybnost nesplňuje (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. ledna 1995, Plsn 1/95, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 5, ročník 1995, pod číslem 30, jakož i nález pléna Ústavního soudu ČR ze dne 13. září 1995, sp. zn. Pl. ÚS 7/95, uveřejněný pod č. 225/1995 Sb.). Ke shodným závěrům dospěl ostatně Nejvyšší soud České republiky v obdobné věci již v usnesení ze dne 28. ledna 1999, č.j. 20 Cdo 1638/98-79.
Lze proto uzavřít, že dovolatel nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění této podmínky poučen.
Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání vydání rozhodnutí ve věci samé (§241 odst. 1 o.s.ř.) a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu prvního stupně nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2 a §243c o.s.ř. zastavil, aniž by se mohl zabývat věcnou správností napadeného rozhodnutí.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, účastníkům však ve stadiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2 věta prvá, §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. června 2001
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu