ECLI:CZ:NS:2001:33.ODO.170.2001.1
sp. zn. 33 Odo 170/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce JUDr. B.G., CSc., proti žalovanému V.V., o zaplacení částky 7 087, 50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň – sever pod sp. zn. Ro 1028/99, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. března 2001 č. j. 14 Co 155/2001-38, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň - sever usnesením ze dne 31. ledna 2001 č. j. Ro 1028/99-13 uložil žalobci podle §43 odst. 1 o. s. ř., aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení řádně vylíčil rozhodující skutečnosti (tj. údaje, na základě kterých se po žalovaném domáhá zaplacení žalované částky) a označil důkazy k prokázání těchto skutečností. Soud žalobce poučil, že nebude-li přes tuto výzvu podání řádně opraveno nebo doplněno a pro tento nedostatek nebude možno v řízení pokračovat, soud vadné podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.
Odvolání žalobce proti tomuto usnesení Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 13. března 2001 č. j. 14 Co 155/2001-38 odmítl, neboť dospěl k závěru, že není přípustné. Odvolací soud uvedl, že podle §202 odst. 2 písm. d) o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2000 není odvolání přípustné proti usnesení, jímž bylo vráceno podání k opravě. Takovým rozhodnutím je právě usnesení soudu prvního stupně ze dne 31. 1. 2001.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž uvedl, že mu soudy tímto nesprávným postupem odňaly možnost jednat před soudem. Navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu i usnesení soudu prvního stupně.
Dovolání v této věci není přípustné.
Soud prvního stupně vyzval žalobce k odstranění vad podání, kterým se zahajuje řízení. Postupoval přitom podle ustanovení §43 odst. 1 občanského soudního řádu ve znění účinném po 1. lednu 2001, což bylo v souladu s ustanovením části dvanácté hlavy I bodu 1 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle něhož, není-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Ve smyslu ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb. se pak i dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu projedná a rozhodne podle občanského soudního řádu ve znění účinném po 1. 1. 2001, neboť i odvolací řízení proti usnesení soudu prvního stupně mělo být projednáno a rozhodnuto podle tohoto předpisu (skutečnost, že odvolací soud nesprávně postupoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 není z tohoto hlediska relevantní).
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je upravena v §237 až 239 o. s. ř. Z žádného tohoto ustanovení nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání účastníka řízení proti rozhodnutí soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto dovolání žalobce podle §243b odst. 5 ve spojení s §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26.června 2001
JUDr. Zdeněk D e s , v. r.
předseda senátu