ECLI:CZ:NS:2001:33.ODO.319.2001.1
sp. zn. 33 Odo 319/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců A) E.K., B) M.K., proti žalované L., spol. s r.o., o zaplacení částky 60.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 11 C 5/97, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. ledna 2001 č. j. 25 Co 641, 642/2000 - 97, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna uhradit každému ze žalobců oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.125,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 4. listopadu 1999 č. j. 11 C 5/97-70 ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 21. září 2000 č. j. 11 C 5/97-86 uložil žalované zaplatit žalobcům částku 60.000,-Kč se 17 % úrokem z prodlení od 4.11.1999 do zaplacení oproti vydání instalovaných obkladů imitace borovice o výměře 87 m2 žalobci žalované. Dále zamítl žalobu v rozsahu 17% úroku z prodlení z částky 60.000,-Kč od 1.11.1996 do 3.11. 1999 a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobců i žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. ledna 2001 č. j. 25 Co 641,642/2000-97 rozsudek soudu prvního stupně ve znění doplňujícího rozsudku změnil v zamítavé části výroku o věci samé tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům 17 % úrok z prodlení z částky 60.000,-Kč od 1.11.1996 do 3.11.1999, ve vyhovujícím výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení ve vztahu ke státu rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a vrátil mu věc k dalšímu projednání.
Žalobci ve vyjádření k dovolání navrhli jeho odmítnutí z důvodu nepřípustnosti dovolání, popřípadě zamítnutí dovolání, neboť rozhodnutí odvolacího soudu považují ze věcně správné.
Podle ustanovení bodu 17. hlavy I části dvanácté zákona č. 30/200 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1.1.2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31.12.2000 - dále jen „o. s. ř.\"). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle o. s. ř. ve znění platném do 31.12.2000.
Podle bodu 15. hlavy I části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci byl rozsudek soudu prvního stupně vydán dne 4. listopadu 1999, doplňující rozsudek dne 21. září 2000.
Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti podání dovolání.
Podle §240 odst. 1 věty prvé o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §211 a §159 odst. 1 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze napadnout odvoláním, nabývá tento rozsudek právní moci dne, kdy byl doručen všem účastníkům řízení. V daném případě byl tento rozsudek doručen právnímu zástupci žalobců dne 20.2.2001 a zástupci žalované dne 22.2.2001. Právní moci tedy nabyl dne 22.2.2001.
Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§57 odst. 2 věta první a druhá o. s. ř.). Ve smyslu tohoto ustanovení tedy lhůta k podání dovolání skončila dnem 22.3.2001 (čtvrtek). Žalovaný však podal dovolání dne 18.4.2001.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, takže žalobcům vzniklo ve smyslu ustanovení §146 odst. 2, věty první (per analogiam), §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.
Náklady žalobců sestávají z odměny ve výši jednoho úkonu právní služby (vyjádření k dovolání). Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 10. zákona č. 30/2000 Sb. platí, že odměna za zastupování advokátem nebo notářem v řízeních v jednom stupni, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se stanoví podle dosavadních právních předpisů. V intencích §82 odst. 1 a §243c o. s. ř. je dovolací řízení zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení, tedy dnem, kdy soudu dojde dovolání (den případného předání dovolání orgánu, který má povinnost je doručit /srov. §57 odst. 3 o. s. ř./ z tohoto hlediska dnem zahájení řízení není). Jelikož dovolání v této věci došlo soudu 6. března 2001 (srov. č.l. 49) a dovolací řízení tak bylo zahájeno po 1. lednu 2001, určuje se výše odměny za zastupování advokáta podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudních řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „vyhláška).
Podle ustanovení §2 vyhlášky sazby odměny se stanoví pro řízení v jednom stupni z peněžité částky, která je předmětem řízení, nebo podle druhu projednávané věci (odstavec 1). V sazbě podle odstavce 1 jsou zahrnuty všechny úkony právní služby provedené advokátem nebo notářem s výjimkou odměny za úkony, které patří k nákladům řízení, o jejichž náhradě soud rozhoduje podle §147 občanského soudního řádu (odstavec 2).
Podle ustanovení §15 vyhlášky, rozhodne-li soud o odmítnutí dovolání nebo o zastavení dovolacího řízení, platí §14 obdobně.
Ustanovení §14 odst. 1 vyhlášky pak určuje, že rozhodne-li soud o odmítnutí odvolání nebo o zastavení odvolacího řízení, činí sazba odměny 50% sazby stanovené podle §10 odst. 3, nejméně však 400,- Kč a nejvýše 15.000,- Kč.
Podle §10 odst. 3 vyhlášky pak ve věcech odvolání a dovolání se sazba odměny posuzuje podle sazeb, jakými se řídí odměna pro řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak.
V intencích §3 odst. 1 bodu 5 a odst. 3 a §16 vyhlášky se další úvahy o sazbě odměny podle shora cit. ustanovení v dané věci odvíjejí od částky 13.500,- Kč.
Podle §17 odst. 2 vyhlášky zastupoval-li advokát v řízení ve stejné věci společně více osob, zvyšuje se sazba odměny o 20%, tedy o 2.700,- Kč, tj. 16.300,- Kč.
Podle §14 a §15 vyhlášky rozhodne-li soud o odmítnutí dovolán činí sazba odměny 50% sazby, tj. 8.100,- Kč.
Z ustanovení §18 odst. 1, věty první vyhlášky se dále podává, že učiní-li advokát v řízení pouze jediný úkon právní služby, soud sníží sazbu odměny o 50%, nejméně na částku 250,- Kč.
Vzhledem k tomu, že zástupce žalobců učinil v dovolacím řízení toliko jediný úkon (vyjádření k dovolání), snižuje se sazba odměny na částku 4.050,- Kč.
Jelikož vyhláška č. 484/2000 Sb. dle svého §1 odst. 1 upravuje pouze paušální sazby odměny za zastupování účastníka advokátem, a nikoli již nároky advokáta na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas, jež stojí vedle odměny (srov. §1 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů), přísluší zástupci žalovaného též náhrada hotových výdajů dle §13 odst. 3 advokátního tarifu za každý úkon právní služby, který v řízení v jednom stupni učinil, bez zřetele k tomu, že samotná odměna za zastupování v řízení v jednom stupni se podle počtu úkonů právní služby neurčuje. V dané věci jde o paušální částku náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75,- Kč za jeden úkon právní služby. Konečnou částku 4.125,- Kč tedy soud žalovanému k tíži dovolatele také přiznal.
Ve smyslu §149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované, aby náhradu nákladů řízení zaplatila žalobcům k rukám advokáta, který je v tomto řízení zastupoval.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. srpna 2001
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á, v. r.
předsedkyně senátu