ECLI:CZ:NS:2001:33.ODO.624.2001.1
sp. zn. 33 Odo 624/2001- 115
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně V. a k. K.V., a.s., proti žalovaným 1) Mgr. J.B., a 2) R.M.B., oběma zastoupeným advokátem, o 23.198,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 13 C 118/99, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 21. května 2001, č.j. 18 Co 247/2001-99, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 12. 6. 2000, č.j. 13 C 118/99-71, ve znění opravného usnesení ze dne 13. 7. 2000, č.j. 13 C 118/99-79, doplňujícího rozsudku ze dne 11. 12. 2000, č.j. 13 C 118/99-85, a opravného usnesení ze dne 26. 3. 2001, č.j. 13 C 118/99-94, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci 23.198,20 Kč s 15 % úrokem z prodlení od 4. 1. 1999 do zaplacení a na nákladech řízení 1.578,- Kč. Žalobu, pokud jí bylo požadováno zaplacení dalších 1.953,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 19 % od 17. 1. 1996 do zaplacení a úhrady úroku z prodlení ve výši 17 % z částky 1.046,10 Kč od 10. 6. 1995 do 3. 1. 1999, ve výši 2 % z částky 1.046,10 od 4. 1. 1999 do zaplacení, ve výši 19 % z částky 13.187,80 Kč od 17. 12. 1995 do 3. 1. 1999, ve výši 4 % z částky 13.187,80 Kč od 4. 1. 1999 do zaplacení, ve výši 19 % z částky 8.964,30 od 14. 6. 1996 do 3. 1. 1999 a ve výši 4 % z částky 8.964,30 Kč od 4. 1. 1999 do zaplacení, zamítl.
K odvolání žalovaných Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 21. 5. 2001, č.j. 18 Co 247/2001-99, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž bylo žalobě vyhověno a ve výroku o nákladech řízení. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu a nevyhověl návrhu žalovaných na připuštění dovolání.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, v němž vytýkají odvolacímu soudu, že shodně jako před ním soud prvního stupně, rovněž on „vycházel z neúplného skutkového stavu a nelegitimním způsobem vykládal právní předpis, nerespektoval nižší obecně závazné předpisy“ a posléze „jednal v rozporu s ustanoveními Listiny základních práv a svobod“. Navrhli, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 – dále jen „o. s. ř.“ (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2, věty druhé o. s. ř. je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Podle ustanovení §159 o.s.ř. je v právní moci rozsudek, který byl doručen, a který nelze napadnout odvoláním
V posuzovaném případě bylo z obsahu spisu zjištěno, že žalobkyni i zástupci žalovaných, JUDr. V.K., advokátu, byl rozsudek odvolacího soudu doručen shodně dne 18. 6. 2001. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 18. 6. 2001 a lhůta k podání dovolání uplynula ve středu 18. 7. 2001. Dovolání žalovaných proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno u Okresního soudu v Karlových Varech osobně dne 16. 8. 2001.
Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2, věta první o. s. ř.), bylo v souladu s ustanoveními §243b odst. 4, věty první a §218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. – aniž byl dovolací soud oprávněn se jím blíže zabývat – odmítnuto.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která byla v dovolacím řízení úspěšná, žádné náklady v tomto řízení nevznikly a žalovaní na jejich náhradu nemají právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 24. října 2001
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.
předsedkyně senátu