ECLI:CZ:NS:2001:33.ODO.625.2001.1
sp. zn. 33 Odo 625/2001-67
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně A. a.s. - v likvidaci, proti žalovaným 1. P.M., 2. J.M., zastoupené advokátkou, 3. A.M., a 4. J. M., o nařízení předběžného opatření, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 7 Nc 23/2000 o dovolání druhé žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. března 2001 č. j. 47 Co 299/2000-38, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 11. dubna 2000 č. j. 7 Nc 23/2000-22 nařídil žalovaným, aby počínaje dnem nabytí právní moci tohoto usnesení vždy do 5. dne běžného kalendářního měsíce skládali na účet Okresního soudu v Kroměříži měsíčně částku 100 000 Kč do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o vydání případného bezdůvodného obohacení, a žalobkyni uložil, aby ve lhůtě do 30 dnů poté, co nabude právní moci rozhodnutí soudu v řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem, který je veden u Okresního soudu v Kroměříži pod č. j. 7 C 105/99, podala tomuto soudu žalobu proti žalovaným o vydání bezdůvodného obohacení.
K odvolání žalovaných Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 29. března 2001 č. j. 47 Co 299/2000-38 změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že žalovaným se nařizuje, aby vždy do pátého dne běžného kalendářního měsíce skládali na účet Okresního soudu v Kroměříži měsíčně částku 100 000 Kč, a žalobkyni uložil, aby ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podala u Okresního soudu v Kroměříži žalobu proti žalovaným o vydání bezdůvodného obohacení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala druhá žalovaná dovolání, které bylo předáno poště dne 13. 7. 2001.
Žalobkyně ve vyjádření k dovolání namítla, že dovolání bylo podáno opožděně a že §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. nestanoví přípustnost dovolání v této věci.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 – dále též „o. s. ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy bylo usnesení odvolacího soudu vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle o. s. ř. ve znění platném do 31. 12. 2000.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 15 zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci bylo usnesení soudu prvního stupně vydáno dne 11. dubna 2000.
Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §211, §167 odst. 2 a §159 odst. 1 o. s. ř. doručené usnesení, které již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že usnesení odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá toto usnesení právní moci dnem, kdy bylo doručeno všem účastníkům řízení. V daném případě bylo toto usnesení doručeno žalobkyni dne 3. května 2001, prvému žalovanému rovněž dne 3. května 2001, druhé žalované dne 7. května 2001 [§46 odst. 2 poslední věta občanského soudního řádu ve znění účinném po novele č. 30/2000 Sb. – zásilka byla druhé žalované uložena na poště dne 2. května 2001, třídenní lhůta k jejímu vyzvednutí skončila v pondělí dne 7. 5. 2001 (§57 odst. 2 druhá věta o. s. ř.); není rozhodující, že druhá žalovaná si zásilku skutečně na poště osobně vyzvedla dne 16. května 2001], třetímu a čtvrtému žalovanému dne 7. května 2001 (rovněž těmto žalovaným byla zásilka uložena na poště dne 2. května 2001). Právní moci tedy usnesení odvolacího soudu nabylo dne 7. května 2001.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. končí lhůty určené podle měsíců uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty takto stanovený na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Posledním dnem k podání dovolání byl tedy 7. červen 2001. Dovolání ze dne 10. 7. 2001 podané druhou žalovanou na poštu dne 13. července 2001 bylo tudíž opožděné.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto podle §243b odst. 4 a 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni zřejmě žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. října 2001
JUDr. Zdeněk D e s, v. r.
předseda senátu