ECLI:CZ:NS:2001:4.ND.228.2001.1
sp. zn. 4 Nd 228/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl podle §16 odst. 1 o. s. ř. jako soud nadřízený v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Eduarda Teschlera a Mgr. Josefa Hendrycha v právní věci žalobce V. D., proti žalované M. K., o ochranu osobnosti s náhradou nemajetkové újmy v penězích, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 66/98 a u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 Co 82/2001 a 1 Co 83/2001, takto:
Soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. J. Z. není vyloučen z projednávání a rozhodování shora označené věci.
Odůvodnění:
U Vrchního soudu v Olomouci mají být projednána odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 2. 2001, sp. zn. 23 C 66/98, a usnesení ze dne 4. 4. 2001 téže sp. zn.
Žalobce svým podáním ze dne 14. 11. 2000 navrhl, aby z projednávání věci byl vyloučen soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. J. Z., neboť svým rozhodováním porušuje Ústavu České republiky. Svým dalším podáním ze dne 14. 7. 2001 doplnil námitky o konstatování, že JUDr. J. Z. v dřívějším jednání nerespektoval práva žalobce co účastníka řízení, zejména v jeho nároku na projednání věci v přiměřené lhůtě a na spravedlivý proces. V tomto směru poukazuje na výsledek řízení, jež se promítl do usnesení Nco 33/2000 z 20. 3. 2000 a 1 Co 114/2000 z 28. 7. 2000.
Za daného stavu předseda senátu Vrchního soudu v Olomouci JUDr. J. Z. předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud), aby podle §16 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o návrhu na jeho vyloučení.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Z písemného vyjádření JUDr. J. Z., učiněného dne 22. 8. 2001 plyne, že účastníky řízení osobně nezná a jeho poměr k věci je dán výlučně tím, že podle rozvrhu práce platného pro Vrchní soud v Olomouci v roce 2001, se má podílet na projednání a rozhodnutí žalobcových věcí, jimiž jsou jeho odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dnů 19. 2. 2001 a 4. 4. 2001.
Dle zjištění Nejvyššího soudu neobsahuje předložený spis žádné konkrétní skutečnosti, jež by svědčily o tom, že poměr soudce k projednávané věci či účastníkům řízení vzbuzoval důvodné pochybnosti, že bude ve věci rozhodovat nepodjatě. Pokud jde o žalobcem zmiňovaná usnesení Vrchního soudu v Olomouci, jimiž má být doloženo zaujaté rozhodování soudce JUDr. J. Z. (č. l. 81 a 101 spisu), je z nich patrno, že žalobcova odvolání byla neúspěšná, ať pokud jde o namítanou podjatost soudce Krajského soudu v Ostravě JUDr. V. B. či návrh na vydání předběžného opatření, zajištění důkazu a přistoupení dalšího účastníka na straně žalované. Z obsahu spisu je dále zřejmé, že v prvém případě byl spis s odvoláním žalobce předložen Vrchnímu soudu v Olomouci dne 2. 3. 2000 a rozhodnuto bylo tímto soudem dne 20. 3. 2000, ve druhém případě byl spis předložen Vrchnímu soudu v Olomouci dne 19. 7. 2000 a rozhodnuto ve věci bylo dne 28. 7. 2000. Z přehledu dat je zřejmé, že v posuzování právní věci žalobce nedošlo ze strany Vrchního soudu v Olomouci k sebemenším průtahům v řízení, rovněž není patrno, v čem byl zkrácen na svém právu na spravedlivý proces. Okolnost, že žalobce nebyl v rámci řízení o opravném prostředku úspěšný a rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci nekonvenuje jeho představě o výsledku řízení, není tou skutečností, která by byla důvodem pro rozhodnutí o vyloučení soudce. Subjektivní a fakty nedoložená obava žalobce z možného porušování jeho zákonných práv nemůže být v tomto případě důvodem pro rozhodnutí o vyloučení soudce, neboť žalobce by de facto volil složení příslušného odvolacího senátu sám bez ohledu na zákonná kriteria, čímž by docházelo i k narušení principu rovnosti stran v jeho prospěch.
Za daného stavu proto Nejvyšší soud neshledal důvody, pro které by soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. J. Z. byl vyloučen z rozhodování v této věci, a proto rozhodl tak, jak je patrno z výroku tohoto usnesení.
Podle hlavy I., článek 5 přechodných a závěrečných ustanovení zákona č. 30/2000 Sb. o návrzích na vyloučení soudců podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se rozhodne podle dosavadních právních předpisů, což se v posuzovaném případě stalo.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. srpna 2001
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše Novotná