Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.08.2001, sp. zn. 4 Tvo 114/2001 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2001:4.TVO.114.2001.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2001:4.TVO.114.2001.1
sp. zn. 4 Tvo 114/2001 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. srpna 2001 stížnost obviněného E. Č., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 7. 2001, sp. zn. 12 Ntv 4/01, a rozhodl takto: Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost z a m í t á . Odůvodnění: Výše uvedeným usnesením Vrchního soudu v Praze byla vazba obviněného E. Č. podle §71 odst. 3 tr. ř. prodloužena do 17. 12. 2001. Proti tomuto usnesení podal v zákonné lhůtě obviněný prostřednictvím své obhájkyně stížnost. V odůvodnění této stížnosti je argumentováno neexistencí vazebního důvodu podle §67 odst. 1 písm. a) tr. ř. od samého počátku, přičemž je poukazováno na důvody uvedené v nesčetných žádostech obviněného o propuštění z vazby. Navrhuje se proto, aby bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na prodloužení vazby a obviněný byl propuštěn na svobodu. Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že podaná stížnost není důvodná. Návrh na prodloužení vazby obviněného byl podán ve smyslu §71 odst. 5 tr. ř. osobou k tomu oprávněnou, a ve lhůtě, která je k tomu vymezena v ustanovení §71 odst. 6 tr. ř. Obviněný E. Č. je jedním z celkem 29 obviněných, kteří jsou stíháni za rozsáhlou, po delší dobu trvající majetkovou trestnou činnost, která je konkrétně v jeho případně právně kvalifikována jako spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., ve prospěch zločinného spolčení podle §43 tr. zák., trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák., dílem dokonaného a dílem ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. K podání obžaloby ke Krajskému soudu v Praze došlo dne 4. 7. 2001. K prodloužení vazby nad základní dvouletou lhůtu u obviněného došlo naposledy usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 7. 2001, sp. zn. 6 Ntv 5/01, a to do 31. 7. 2001. Z obsahu spisu jakož i z odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu vyplývá, že u obviněného je spatřován nadále tzv. útěkový důvod vazby uvedený v §67 odst. 1 písm. a) tr. ř. Tento je založen hrozbou vysokého trestu odnětí svobody, který obviněnému může být uložen v trestní sazbě modifikované podle ustanovení §44 tr. zák. a dále tím, že se nezdržoval v místě svého bydliště a k jeho zadržení došlo v době, kdy hodlal opustit území České republiky. To ve svém komplexu plně odůvodňuje obavu z toho, že by obviněný na svobodě uprchnul nebo se skrýval, aby se tak vyhnul dalšímu průběhu trestního stíhání event. hrozícímu trestu. Závěry vyslovené vrchním soudem v daném ohledu jsou proto zcela opodstatněné a lze na ně odkázat. Nejvyšší soud nemá žádné výhrady ani k tomu, že vazba obviněného byla podle §71 odst. 3 tr. ř. opětovně prodloužena nad základní dvouletou lhůtu do 17. 12. 2001. Od posledního pravomocného rozhodnutí o prodloužení vazební lhůty Vrchním soudem v Praze z 1. 6. 2001 došlo k ukončení přípravného řízení podáním obžaloby u Krajského soudu v Praze a během této doby se v činnosti orgánů trestního řízení neobjevily průtahy jež by bylo nutné označit za nedůvodné. Předmětnou trestní věc je třeba označit za obtížnou z hlediska jejího rozsahu co do počtu osob i spáchaných útoků, které spolu souvisí, včetně množství důkazů, jež budou muset být v řízení před soudem provedeny. Tyto okolnosti také způsobily, že trestní stíhání nebylo možné do této doby skončit. I v tomto ohledu je třeba souhlasit s Vrchním soudem v Praze a lze se plně odvolat na jeho závěry i pokud jde o hrozbu zmaření nebo alespoň podstatného ztížení dosažení účelu trestního řízení (viz §1 odst. 1 tr. ř.), pokud by obviněný E. Č. byl z vazby propuštěn na svobodu. Proto i lhůta o níž byla vazba obviněného prodloužena je dobou nutnou k provedení úkonů potřebných ve stadiu řízení před soudem prvního stupně a k vydání konečného rozhodnutí v této věci. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a závěrům neshledal Nejvyšší soud stížnost obviněného důvodnou a proto ji podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 21. srpna 2001 Předseda senátu: JUDr. František Hrabec

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/21/2001
Spisová značka:4 Tvo 114/2001
ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:4.TVO.114.2001.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18