ECLI:CZ:NS:2001:4.TVO.97.2001.1
sp. zn. 4 Tvo 97/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. července 2001 v neveřejném zasedání stížnost obviněné H. Š., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 6. 2001, sp. zn. 6 Ntv 6/01, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněné H. Š. z a m í t á.
Odůvodnění:
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 6. 2001, sp. zn. 6 Ntv 6/01, byla podle §71 odst. 3 tr. ř. prodloužena vazba obviněné H. Š. do 31. 8. 2001.
Proti tomuto usnesení podala v zákonné lhůtě stížnost obviněná H. Š. sama i prostřednictvím svého obhájce. Ve stížnosti mimo jiné uvedla, že u ní neexistují vazební důvody podle §67 odst. 1 písm. a), c) tr. ř., trpí závažným revmatickým onemocněním, které se v chladných celách věznice neustále zhoršuje. Obviněná nemá vinu na změnách svých obhájců, obrátila se před výpovědí plné moci JUDr. Ch. na Českou advokátní komoru se žádostí o bezplatnou právní pomoc, a ta jí určila obhájce JUDr. V. P. Obviněná se na telefonickou výzvu dostavila sama 24. 6. 1999 k výslechu, nikdy v minulosti nebyla trestána, nyní by se zdržovala v místě trvalého bydliště u rodičů. Závěrem stížnosti obviněná navrhla zrušení napadeného usnesení a propuštění na svobodu.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti podle §147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal správnost všech výroků napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a shledal, že stížnost není důvodná.
Předně bylo zjištěno, že návrh na prodloužení vazby byl v souladu s ustanovením §71 odst. 6 tr. ř. podán včas předsedou senátu Vrchního soudu v Praze. Obviněná H. Š. byla vzata do vazby usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 26. 6. 1999, sp. zn. 1 Nt 287/99, s účinností od 24. 6. 1999 z důvodů uvedených v §67 odst. 1 písm. a), c) tr. ř., nyní se nachází ve vazbě z těchže důvodů.
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2000, sp. zn. 10 T 6/2000, byla obviněná H. Š. uznána vinnou trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, odst. 2 tr. zák., kterým měla způsobit v průběhu roku 1996 škodu v výši 49 500,- Kč, a týmž trestným činem podle §250 odst. 1, odst. 4 tr. zák., kterým v 27 případech v době od listopadu 1997 do března 1999 měla způsobit škodu ve výši 1 948 779,20 Kč. Za to jí byl uložen podle §250 odst. 4 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání sedmi roků, pro jehož výkon byla podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazena do věznice s dozorem. Dále jí byla uložena povinnost nahradit způsobenou škodu.
Důvody vazby obviněné H. Š. podle §67 odst. 1 písm. a), c) tr. ř. podrobně popsal a vyložil v napadeném usnesení Vrchní soud v Praze a Nejvyšší soud se s nimi ztotožňuje. K námitkám uvedeným ve stížnosti obviněné Nejvyšší soud dodává, že před tím, než se 24. 6. 1999 dostavila k výslechu, po ní bylo vyhlášeno celostátní pátrání, neboť se nezdržovala v místě svého bydliště, byl jí uložen, byť nepravomocně trest odnětí svobody v trvání 7 roků. Všechny tyto konkrétní skutečnosti odůvodňují obavu, že obviněná na svobodě uprchne nebo se bude skrývat, aby se trestnímu stíhání a především trestu vyhnula (§67 odst. 1 písm. a) tr. ř. Charakter a rozsah projednávané trestné činnosti páchané řadou útoků v průběhu několika roků odůvodňují obavu, že obviněná bude pokračovat v trestné činnosti pro níž je stíhána ( §67 odst. 1 písm. c) tr. ř.). Ze zpráv zdravotnického zařízení Vězeňské služby ČR nevyplývá, že by obviněné H. Š. nebyla poskytována adekvátní lékařská péče a že by ze zdravotních důvodů nebyla schopna pobytu ve vazební věznici.
Pokud jde o podmínky §71 odst. 3 tr. ř. pro prodloužení vazby obviněné H. Š., spatřuje je Nejvyšší soud v obtížnosti věci dané zejména rozsahem posuzované trestné činnosti, nutností opakovaně odročovat hlavní líčení pro nedostavování se svědků a doplňování důkazního řízení a nutností opakovaně odročovat veřejné zasedání odvolacího soudu pro omluvy a změny v osobách obhájců obviněné. Nejvyšší soud nezjistil žádné průtahy v řízení, které by byly zaviněny nečinností orgánů činných v trestním řízení.
Pokud by byla obviněné H. Š. propuštěna na svobodu, hrozí zcela reálné nebezpečí, že by uprchla či se skrývala a přinejmenším tak podstatně stěžovala dosažení účelů trestního řízení (§1 odst. 1 tr. ř.).
Prodloužení vazby obviněné do 31. 8. 2001, tedy na dobu nezbytně nutnou (§71 odst. 3 tr. ř.) pro potřeby odvolacího řízení, je opodstatněné, a proto Nejvyšší soud podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost obviněné H. Š. jako nedůvodnou zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 25. července 2001
Předseda senátu:
JUDr. Jiří P á c a l