ECLI:CZ:NS:2001:5.ND.412.2000.1
sp. zn. 5 Nd 412/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený ve věci řízení o dědictví po zůstaviteli B. P., vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. D 1398/91, za účasti: 1. právní způsobilosti zbavené J. B., zastoupené opatrovnicí JUDr. Ing. Z. N., 2. B. P., a 3. J. P., všech také jako právních nástupců pozůstalé manželky J. P., rozhodl o návrhu J. B. na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Návrh J. B., aby věc - dědictví po zemřelém B. P., vedenou u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. D 1398/91, projednal Městský soud v Brně, se z a m í t á .
Odůvodnění:
Ve shora uvedené věci má být Okresním soudem v Benešově projednáno dědictví po zemřelém B. P, který nezanechal závěť. Řízení je vedeno od roku 1981, kdy jmenovaný zemřel. Poté, co řízení probíhalo postupně před bývalými státními notářstvími v Pardubicích, v Hradci Králové, v Kolíně a v Benešově (vždy na podkladě rozhodnutí o delegaci po námitce podjatosti vznesené J. B.), a po zrušení státních notářství se věc dostala k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Benešově. Zatím v ní o nabytí dědictví nebylo pravomocně rozhodnuto.
J. B. opakovaně požádala svými podáními doručenými dne 19. 7. 1999 a dne 18. 5. 2000 Okresnímu soudu v Benešově, aby věc byla z důvodu vhodnosti tomuto soudu odňata a přikázána Městskému soudu v Brně. V odůvodnění tohoto návrhu poukázala na dosavadní délku probíhajícího řízení a Okresnímu soudu v Benešově vytkla řadu nedostatků v jeho postupu, které podle jejího názoru spočívají zejména v tom, že jí tento soud nezajistil ustanovení právního zástupce, že má docházet k prodlužování řízení a že soudu uniká podstata věci. Důvody k delegaci spatřuje v nutnosti urychleného, hospodárnějšího a spravedlivého jednání a rozhodování, přičemž J. B. projevuje nedůvěru k Okresnímu soudu v Benešově, který je vůči ní podle jejího názoru zaujatý a měl se k její škodě dopustit řady trestných činů.
Ostatní účastníci řízení B. P. a J. P. se k tomuto návrhu na delegaci vyjádřili tak, že s delegací nesouhlasí. B. P. v této souvislosti poukázal na všechna předchozí místa, kde se již věc projednávala, a J. P. je názoru, že dědictví není dosud pravomocně projednáno z důvodu průtahů na straně J. B., nikoli soudu. J. P. nejsou známy žádné skutečnosti k postupu podle §12 odst. 2 o. s. ř., když pravděpodobnost nespokojenosti s projednáním věci ze strany J. B. je vysoká a lze předpokládat další návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, čímž by došlo k dalším časovým průtahům.
Nejvyšší soud České republiky jako soud společně nadřízený ve smyslu §12 odst. 3 o. s. ř. Okresnímu soudu v Benešově a Městskému soudu v Brně, kterému je věc navrhována k projednání, uvedený návrh J. B. projednal a zjistil, že není důvodný. Z dosud shromážděného spisového materiálu je nepochybné, že nyní je soudem příslušným projednat dědictví po zemřelém B. P. Okresní soud v Benešově.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé, ovšem musí odůvodnit závěr, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána hospodárněji a rychleji. V posuzovaném případě však žádný takový důvod zjištěn nebyl a z návrhu Jarmily Blažkové ani nelze dovodit, že by snad projednání a rozhodnutí věci Městským soudem v Brně bylo z obecného hlediska vhodnější.
Nejvyšší soud České republiky je přesvědčen, že ani dřívější rozhodnutí, kterými docházelo k postupné delegaci této věci, a to převáženě z podnětu J. B., nevedla k hospodárnějšímu a rychlejšímu projednání dědictví v posuzovaném případě. Naopak, je v zájmu co nejrychlejšího skončení věci, která je už i tak projednávaná velmi dlouho a obtížně, aby nebylo řízení komplikováno další delegací a aby ve věci nadále rozhodoval Okresní soud Benešově. Tento soud již učinil některá dílčí rozhodnutí a v jeho obvodu působí též notář pověřený prováděním úkonů v řízení o dědictví. Navíc, jak vyplývá z údajů obsažených ve spise, nikdo z účastníků nemá v obvodu Městského soudu v Brně bydliště a nenachází se zde ani majetek, o němž je v řízení o dědictví rozhodováno. Za těchto okolností by delegace věci soudu, který v ní dosud nerozhodoval, mohla vést naopak k tomu, že by se řízení dále prodloužilo a meritorní rozhodnutí ještě více oddálilo, protože by si to vyžádala potřeba náležitě prostudovat poměrně rozsáhlý spisový materiál, včetně výsledků dosavadního řízení. Přitom je zřejmé, že soud, jemuž by věc byla nově přikázána, by nemohl bez dalšího upřednostnit její projednání před jinými věcmi, které již projednává.
Ostatně delegace věci k Městskému soudu v Brně by byla i na újmu samotné J. B., která i ve svých jiných podáních opakovaně poukazovala na svůj zdravotní stav a na invaliditu, což by jí nepochybně značně ztížilo přístup k místně značně vzdálenému soudu. Přitom sama trvá na tom, aby bez její přítomnosti nebylo u soudu jednáno.
Konečně při posuzování podmínek vhodnosti delegace předmětné věci k jinému soudu nebylo možné odhlédnout od negativního stanoviska ostatních účastníků - B. P. a J. P. k návrhu J. B. I jejich pozice by se přikázáním věci Městskému soudu v Brně zhoršila, a to především co do dostupnosti tohoto soudu z důvodu jeho podstatně větší vzdálenosti od bydliště těchto účastníků.
Důvodem k delegaci vhodné podle §12 odst. 2 o. s. ř. pak nemůže být ani tvrzená podjatost Okresního soudu v Benešově vůči J. B. O delegaci nutné podle §12 odst. 1 o. s. ř. by sice mohlo být rozhodnuto, ovšem jen za předpokladu, jestliže bylo rozhodnuto, že z projednávání a rozhodování předmětné věci jsou podle §14 o. s. ř. vyloučeni všichni soudci Okresního soudu v Benešově. Takové rozhodnutí zatím učiněno nebylo a Jarmila Blažková ani neuvádí žádné konkrétní okolnosti svědčící o podjatosti určitých soudců, přičemž o vyloučení pro podjatost nelze rozhodovat ve vztahu k soudu jako k celku, ale jen ohledně konkrétního soudce, který má ve věci rozhodovat a jehož se důvody podjatosti skutečně týkají.
Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem proto nezbylo, než aby Nejvyšší soud České republiky návrh J. B. na delegaci vhodnou v této věci zamítl. Pro úplnost se dodává, že při rozhodování o návrhu na delegaci vhodnou není Nejvyšší soud České republiky oprávněn předjímat hodnocení dosavadního průběhu a výsledků řízení, a to tím spíše za situace, když soud 1. stupně ještě ve věci vůbec nerozhodl. Navíc k výhradám Jarmily Blažkové v tomto směru může přihlížet jen odvolací soud v rámci řízení o případném odvolání proti rozhodnutí soudu 1. stupně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. ledna 2001
JUDr. František P ú r y
předseda senátu