ECLI:CZ:NS:2001:5.TVO.67.2001.1
sp. zn. 5 Tvo 67/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 1. června 2001 stížnosti obžalovaných Y. V., a R. K., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2001, sp. zn. 10 Ntv 9/01, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 8 T 167/99, a rozhodl takto:
Podle §149 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. ř. se napadené usnesení ohledně obžalovaných Y. V. a R. K. z r u š u j e. Podle §71 odst. 3 tr. ř. se návrh předsedy senátu Okresního soudu v Semilech na prodloužení vazby obžalovaných Y. V. a R. K. v trestní věci vedené o Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 8 T 167/99 z a m í t á.
Podle §150 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení zrušuje též ohledně obžalovaných Y. D. a A. M. Podle §71 odst. 3 tr. ř. se návrh předsedy senátu Okresního soudu v Semilech na prodloužení vazby obžalovaných Y. D. a A. M. v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 8 T 167/99 z a m í t á.
Odůvodnění:
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2001, sp. zn. 10 Ntv 9/01, byla podle §71 odst. 3 tr. ř. prodloužena vazba obžalovaných Y. D., R. K., A. M. a Y. V. do 15. 7. 2001.
Proti tomuto usnesení podali obžalovaní Y. V. a R. K. v zákonné lhůtě stížnost, přičemž ohledně ostatních obžalovaných usnesení nabylo právní moci.
Obžalovaný Y. V. ve stížnosti konstatuje, že svědek, který má být vyslechnut u hlavního líčení, byl eskortován na Ukrajinu a má zákaz pobytu na území České republiky na dobu pěti let. Proto klade otázku, jak chce okresní soud zajistit účast tohoto svědka u hlavního líčení. Obžalovaný také uvádí, že trestní věc byla krajským soudem vrácena okresnímu soudu z důvodů doplnění důkazů, přičemž i po dvou letech je trestní řízení bez důkazů a bez výsledků.
Jménem obžalovaného Y. V. zdůvodnil stížnost písemně i jeho obhájce. Obžalovaný namítá, že při rozhodování nevzal vrchní soud v úvahu průtahy, které nastaly u Okresního soudu v Semilech po podání obžaloby. Jejich příčinou nebyl „cizí prvek\". Přesto, že byla obžaloba podána dne 25. 6. 1999, bylo první hlavní líčení nařízeno až na den 29. 11. 1999 a další hlavní líčení se konalo až dne 5. 6. 2000. V této souvislosti obžalovaný zdůrazňuje, že nebyly důvody, proč by ve věci nemohlo být postupováno rychleji. Obžalovaný také nesouhlasí s názorem uvedeným v napadeném usnesení, že jsou splněny podmínky §71 odst. 3 tr. ř. pro prodloužení vazby. Zmíněné nedostatky nemohou jít k jeho tíži, když navíc důkazy provedené ve věci neprokazují jeho účast na žalovaném skutku. Závěrem stížnosti obžalovaný navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a z vazby byl propuštěn na svobodu.
Obžalovaný R. K. ve stížnosti vypracované jeho obhájcem namítá, že stav ve věci je v rozporu s článkem 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť orgány činné v trestním řízení nekonají podle §2 odst. 2, 4 tr. ř. V dané trestní věci nejde o skutkově a právně složitý případ. Následek jednání, které je obžalovanému kladeno za vinu, nezanechal žádných neodčinitelných dopadů. Obžalovaný má za to, že rozhodnutím vrchního soudu byla porušena práva daná mu zákonem i práva mající charakter základních práv a svobod. Proto navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k následujícím závěrům.
Obžalovaný Y. V. a R. K. jsou stíháni pro trestný čin vydírání podle §235 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zák. Trestní stíhání se nachází ve stadiu konání hlavního líčení. Oba obžalovaní byli vzati do vazby usnesením soudce Okresního soudu v Semilech ze dne 16. 5. 1999, sp. zn. Nt 130/99, z důvodů uvedených v §67 odst. 1 písm. a), c) tr. ř., se zápočtem vazby ode dne 13. 5. 1999 od 19,27 hodin, kdy došlo k omezení jejich osobní svobody.
Státní zástupce podal u Okresního soudu v Semilech obžalobu pod sp. zn. Zt 598/99, dne 25. 6. 1999. Okresní soud nařídil ve věci hlavní líčení na den 29. 11. 1999, kdy byl proveden výslech obžalovaných a tří svědků. Po té bylo hlavní líčení odročeno na neurčito za účelem zajištění čtyř svědků cizích státních příslušníků před soudem. V této záležitosti byla o právní pomoc požádána Ukrajina a Bělorusko. V odročeném hlavním líčení bylo pokračováno dne 5. 6. 2000, kdy byl proveden výslech jednoho svědka. Po přečtení dalších důkazů ze spisu, bylo dokazování skončeno a okresní soud rozhodl ve věci rozsudkem. Obžalovaní Y. D., R. K., A. M. a Y. V. byli uznáni vinnými trestným činem vydírání podle §235 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zák. a odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců se zařazením k jeho výkonu do věznice s ostrahou. Dále byl všem obžalovaným uložen trest vyhoštění z České republiky na dobu neurčitou. Rovněž byl vysloven trest propadnutí věci. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 8. 2000, sp. zn. 12 To 393/2000, byl z podnětu odvolání všech obžalovaných uvedený rozsudek zrušen a věc byla okresnímu soudu vrácena, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Protože došlo ke změně ve složení senátu okresního soudu, bylo nutno konat celé hlavní líčení znovu ve dnech 13. 12. 2000, 17. 1. 2001 a 18. 4. 2001, kdy byl proveden výslech obžalovaných, několika svědků a byly přečteny listinné důkazy. Z důvodu výslechu dvou svědků cizích státních příslušníků bylo hlavní líčení odročeno na den 31. 10. 2001. Okresní soud také požádal cestou právní pomoci o součinnost justiční orgány Ukrajiny.
Podle §71 odst. 3 tr. ř. vazba v řízení před soudem spolu s vazbou v přípravném řízení nesmí trvat déle než dva roky. Pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního řízení, může o dalším trvání vazby na nezbytně nutnou dobu rozhodnout vrchní soud.
S napadeným usnesením lze souhlasit v tom směru, že i v současném stadiu trestního stíhání jsou u obžalovaných Y. V. a R. K. důvody vazby podle §67 odst. 1 písm. a), c) tr. ř. Naproti tomu nelze akceptovat názor vrchního soudu, že jsou splněny i všechny podmínky §71 odst. 3 tr. ř. pro prodloužení lhůty vazby nad dva roky. V této souvislosti nutno přisvědčit stížnostem obžalovaných, že došlo v řízení před okresním soudem i k průtahům, které nelze označit jako důvodné. I když byly v rámci právní pomoci okresním soudem žádány státy Ukrajina a Bělorusko o úkony k zajištění účasti několika svědků příslušníků těchto států u hlavního líčení, což z hlediska realizace vyžadovalo výrazný časový prostor, tak nelze pominout zejména dobu, která uplynula od podání obžaloby do konání prvního hlavního líčení a značné časové úseky mezi některými odročenými hlavními líčeními. Také skutečnosti, že rozsudek okresního soudu ve věci byl pro vady odvolacím soudem zrušen, přičemž hlavní líčení je nutno provádět celé znovu, neboť došlo ke změně ve složení senátu soudu prvního stupně, přispěly v průtahům v řízení. V daném případě nešlo o věc mimořádně obtížnou, např. trestní spis měl v době podání obžaloby 149 stran, dokazování u hlavního líčení se týkalo výslechu obžalovaných, výslechu menšího počtu svědků (byť se zajištěním účasti některých byly a jsou problémy) a určitého počtu listinných důkazů.
Vazba je sama o sobě závažným zásahem do ústavně garantované osobní svobody (čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Jedním z ústavních principů je také časová omezenost trvání vazby (čl. 8 odst. 5 Listiny základních práv a svobod). Prodloužení vazby nad zákonem stanovený limit se proto musí opírat jen o výjimečné skutečnosti, které v daném případě nelze spatřovat v komplikaci se zajištěním přítomnosti několika svědků u hlavního líčení, kteří se zdržovali mimo území České republiky, když na řešení tohoto problému měl okresní soud od podání obžaloby do konce dvouleté lhůty vazby obžalovaných dostatek času.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle §149 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. ř. zrušil napadené usnesení ohledně obžalovaných Y. V. a R. K. Dále podle §71 odst. 3 tr. ř. zamítl návrh předsedy senátu Okresního soudu v Semilech na prodloužení vazby obžalovaných Y. V. a R. K. v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 8 T 167/99. Protože byly splněny podmínky §150 odst. 2 tr. ř., tak Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení též ohledně obžalovaných Y. D. a A. M. Podle tohoto ustanovení zákona změní-li nadřízený orgán usnesení ve prospěch obviněného z důvodu, který prospívá také některému spoluobviněnému, změní usnesení také ve prospěch tohoto obviněného. Nejvyšší soud rovněž podle §71 odst. 3 tr. ř. zamítl návrh předsedy senátu Okresního soudu v Semilech na prodloužení vazby obžalovaných Y. D. a A. M. v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 8 T 167/99.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 1. června 2001
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k