ECLI:CZ:NS:2001:7.ND.29.2001.1
sp. zn. 7 Nd 29/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Hrachovce a soudců JUDr. Zdeňka Sováka a JUDr. Jana Engelmanna v právní věci žalobce FÚ ve Z. se sídlem Z., Z. 4463, proti žalovanému EKO-U., a. s. P., se sídlem P., J. 25, zastoupenému JUDr. P. O., advokátem, o určení neúčinnosti právního úkonu, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 6 C 226/99, rozhodl o návrhu žalovaného na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2 z důvodu vhodnosti takto:
Návrh žalovaného na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2 se z a m í t á .
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Uherském Hradišti jako soudu věcně a místně příslušného je pod sp. zn. 6 C 226/99 vedeno řízení o žalobě, v níž se žalobce proti žalovanému domáhá určení neúčinnosti právního úkonu. Příslušnost Okresního soudu v Uherském Hradišti byla založena pravomocným usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 13 NC 144/99, jímž bylo rozhodnuto o vyloučení soudců Okresního soudu ve Zlíně a o přikázání věci Okresnímu soudu v Uherském Hradišti z důvodu uvedeného v §12 odst. 1 o. s. ř.
Po zahájení ústního jednání u Okresního soudu v Uherském Hradišti dne 15. 12. 2000 žalovaný navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Tento návrh odůvodnil právní zástupce žalovaného tím, že žalovaný již nemá sídlo ve Zlíně, ale v Praze 2.
Žalobce se k návrhu na přikázání věci vyjádřil tak, že s přikázáním věci nesouhlasí.
Věc byla dne 22. 1. 2001 předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu žalobce na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
Nejvyšší soud shledal, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky pro to, aby věc byla přikázána jinému než příslušnému soudu z důvodu vhodnosti ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř.
Postup podle tohoto ustanovení představuje výjimku ze zásady, že řízení koná soud, jehož příslušnost vyplývá ze zákona. Tato zásada je i ústavně garantována v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z toho je zřejmé, že skutečnosti, o které se přikázání věci opírá, musí mít výjimečnou povahu. Takovou povahu ovšem nemá samotná okolnost, že v průběhu řízení dojde ke změně sídla některého z účastníků řízení oproti stavu, který tu byl v době zahájení řízení. V dané věci měl žalovaný v době zahájení řízení sídlo ve Z. a v průběhu řízení se tento stav změnil tak, že nynější sídlo žalovaného je v P. Z toho však ještě nevyplývají žádné přesvědčivé důvody pro úsudek, že je vhodné, aby místo příslušného soudu konal další řízení jiný soud. Právní zástupce svůj přednes návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2 doplnil tím, že "by bylo zřejmě ekonomičtější provádět řízení u tohoto soudu, byly by pravděpodobně přístupnější veškeré důkazy, účastník atd.". Toto vyjádření je natolik paušální a nekonkrétní, že se v něm žádné skutečné důvody vhodnosti přikázání věci jinému než příslušnému soudu ani nenaznačují. Z dosavadního průběhu řízení je zřejmé, že v projednávané věci přicházejí v úvahu především důkazy, které jsou vázány k okresu Z. Ve Z. má nadále bydliště předseda představenstva jako statutárního orgánu žalovaného, i když sídlem žalovaného je P. Nakonec i právní zástupce žalovaného má sídlo ve Z.. V blízkosti příslušného soudu má své sídlo žalobce. Z ničeho konkrétního tedy nevyplývá, že by u Obvodního soudu pro Prahu 2 byly nějak podstatně vhodnější podmínky k provedení soudního řízení a k spravedlivému rozhodnutí. Navíc za situace, kdy žalovaný s přikázáním věci jinému než příslušnému soudu výslovně projevil nesouhlas, by při evidentním nedostatku jakýchkoli závažných důvodů k přikázání věci byl tento postup nepřípustným zásahem do ústavně zaručeného práva žalovaného, podle něhož nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud zamítl návrh žalovaného na přikázání věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. ledna 2001
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec
Za správnost vyhotovení: