ECLI:CZ:NS:2001:7.TVO.12.2001.1
sp. zn. 7 Tvo 12/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 1. 2001 stížnost obžalovaného J. M., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 12. 2000, sp. zn. 3 To 180/2000, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obžalovaného J. M. z a m í t á.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 17. 10. 2000, sp. zn. 28 T 50/99 byl obžalovaný J. M. uznán vinným trestným činem podvodu dílem dokonaným dílem nedokonaným podle §250 odst. l, odst. 4 tr. zák. a §8 odst. l tr. zák., trestným činem zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence podle §125 odst. 1 tr. zák., ve znění zák. č. 290/1993 Sb. a dále trestným činem zkrácení daně poplatku a podobné dávky podle §148 odst. 1, odst. 3 tr. zák., ve znění zák. č. 290/1993 Sb. Obžalovanému byl podle §250 odst. 4 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání sedmi roků a šesti měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obžalovaný pro výkon trestu odnětí svobody zařazen do věznice s ostrahou. Dále byl obžalovanému podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu povolání soukromého podnikatele ať již jako fyzická osoba nebo jako právnická osoba, který by byl dobrovolným či obligatorním plátcem daně z přidané hodnoty na dobu osmi roků.
Proti shora uvedenému rozsudku podal obžalovaný odvolání a spis byl předložen Vrchnímu soudu v Praze.
Na 19. 12. 2000 bylo u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího nařízeno veřejné zasedání, jehož předmětem mělo být projednání odvolání, které podal obžalovaný J. M. Obžalovaný dne 10. 12. 2000 vznesl námitku podjatosti předsedy senátu JUDr. M. J.
Obžalovaný v námitce podjatosti poukázal na to, že o odvolání má rozhodovat senát s předsedou senátu JUDr. M. J., který již rozhodoval o jeho stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 23. 2. 2000, sp. zn. 28 T 50/99. Vzhledem k tomu, že stížnost obžalovaného byla usnesením Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 3 To 63/2000 za předsednictví JUDr. M. J. zamítnuta, žádá, aby uvedený soudce byl z projednání odvolání jeho trestní věci vyloučen.
Senát Vrchního soudu v Praze dne 19. 12. 2000 rozhodl pod sp. zn. 3 To 180/2000 tak, že předseda senátu JUDr. M. J. není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obžalovaného J. M., vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, pod sp. zn. 28 T 50/99 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 3 To 180/2000.
Proti tomuto usnesení podal obžalovaný po jeho vyhlášení stížnost, která však nebyla již blíže zdůvodněna.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení i řízení, jež mu předcházelo, a dospěl k následujícím závěrům.
Vyloučení orgánů činných v trestním řízení upravuje §30 tr. ř. Z ustanovení §30 odst. 1, odst. 2 tr. ř. mj. vyplývá, že z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo osobám, jichž se úkon přímo dotýká nemůže nestranně rozhodnout. Dále je mj. po podání obžaloby vyloučen také soudce, který v projednávané věci v přípravném řízení nařídil domovní prohlídku, vydal příkaz k zatčení nebo rozhodoval o vazbě osoby, na niž byla poté podána obžaloba. Aplikace ustanovení §30 odst. 3 tr. ř. v daném případě nepřichází v úvahu.
Nejvyšší soud, který je podle §31 odst. 3 tr. ř. příslušný k projednání stížnosti proti shora uvedenému rozhodnutí ze spisu zjistil, že soudce JUDr. M. J. sice rozhodoval u Vrchního soudu v Praze dne 12. 5. 2000, sp. zn. 3 To 63/2000, o stížnosti obžalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 23. 2. 2000, sp. zn. 28 T 50/99, kterým byla zamítnuta žádost obžalovaného o propuštění z vazby, avšak předmětné rozhodnutí senátu vrchního soudu bylo vydáno až po podání obžaloby, která byla podána u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci dne 8. 9. 1999.
Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud shledal námitku obžalovaného nedůvodnou a nebyly zjištěny ani jiné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že soudce JUDr. M. J. je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obžalovaného J. M. ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 3 To 180/2000, byla stížnost obžalovaného jako nedůvodná podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 25. ledna 2001
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann