infNsVyrok8,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.10.2001, sp. zn. 7 Tz 264/2001 [ rozsudek / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2001:7.TZ.264.2001.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2001:7.TZ.264.2001.1
sp. zn. 7 Tz 264/2001 ROZSUDEK Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání dne 23. 10. 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Hrachovce a soudců JUDr. Zdeňka Sováka a JUDr. Jana Engelmanna stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného L. N., v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 3 T 153/96 a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto: Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 1. 2001, sp. zn. 9 To 735/2000, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, jež mu předcházelo, v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného L. N. Toto usnesení Krajského soudu v Plzni a usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. 11. 2000, č. j. 3 T 153/96-83, se zrušují . Zrušují se také další rozhodnutí na zrušená usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Odůvodnění: Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. 11. 2000, č. j. 3 T 153/9683, bylo rozhodnuto, že se podle §60 odst. 1 tr. zák. vykoná souhrnný trest odnětí svobody v trvání 16 měsíců, který byl obviněnému L. N. uložen rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 14. 5. 1997, sp. zn. 3 T 153/96, a jehož výkon byl tímto rozsudkem podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Dále bylo tímto usnesením rozhodnuto, že obviněný se podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazuje pro výkon trestu odnětí svobody do věznice s dozorem. Proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech podal obviněný stížnost, která byla jako nedůvodná zamítnuta podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 1. 2001, sp. zn. 9 To 735/2000. Ministr spravedlnosti podal dne 27. 9. 2001 ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona proti usnesení Krajského soudu v Plzni s tím, že soudy nevzaly v úvahu, že obviněnému byl uložen souhrnný trest, že trest dříve uložený byl rovněž podmíněným trestem odnětí svobody, že měla být vyřešena otázka, zda je či není důvod započítat dřívější zkušební dobu, resp. její část, do zkušební doby stanovené v rámci souhrnného trestu, a že pokud by o započtení bylo kladně rozhodnuto, nepřicházelo již v době rozhodnutí obou soudů v úvahu rozhodovat o výkonu trestu, protože podle §60 odst. 3 tr. zák. nastal účinek, podle něhož se má za to, že se obviněný osvědčil. Proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil toto porušení zákona, ke kterému došlo v neprospěch obviněného, aby zrušil napadené usnesení, aby zrušil i další obsahově navazující rozhodnutí a aby dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. zák., tj. aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a shledal, že zákon byl porušen. Podstatou porušení zákona je to, že Okresní soud v Karlových Varech za zkušební dobu stanovenou v rámci souhrnného trestu považoval dobu od 19. 6. 1997 do 18. 6. 2000 a že přitom pominul ustanovení §59 odst. 3 tr. zák. Podle tohoto ustanovení doba, po kterou podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, se započítává do zkušební doby nově stanovené při uložení souhrnného trestu. V této spojitosti je významné, že souhrnný trest odnětí svobody na 16 měsíců podmíněně se zkušební dobou na 3 roky byl obviněnému uložen jednak za trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 14. 5. 1997, sp. zn. 3 T 153/96, a jednak za trestný čin zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1, 3 tr. zák., jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 4. 1996, sp. zn. 3 T 43/96. Tímto trestním příkazem byl obviněnému uložen trest odnětí svobody na 10 měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 písm. a) tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu, která byla podle §59 odst. 1 tr. zák. stanovena na 3 roky. Podstatné je i to, že trestní příkaz Okresního soudu v Ústí nad Labem nabyl právní moci dne 4. 5. 1996 a že rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech, jímž byl v rámci souhrnného trestu zrušen výrok o trestu v uvedeném trestním příkaze, nabyl právní moci dne 18. 6. 1997. Z těchto časových souvislostí vyplývá, že v době od 5. 5. 1996 do 18. 6. 1997 běžela zkušební doba stanovená trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Labem. Za těchto okolností bylo třeba rozhodnout přiměřeně podle §334 odst. 1 tr. ř. o tom, zda se zkušební doba od 5. 5. 1996 do 18. 6. 1997 započítává podle §59 odst. 3 tr. zák. do zkušební doby stanovené v rámci souhrnného trestu, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech. Toto rozhodnutí bylo třeba učinit v závislosti na zjištění, zda obviněný v uvedené době vedl řádný život. Okolnost, že trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Labem byla stanovena zkušební doba bez přiměřených omezení a přiměřených povinností podle §59 odst. 2 tr. zák., zatímco rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech, jímž byl uložen souhrnný trest, byla obviněnému podle §59 odst. 2 tr. zák. uložena povinnost, aby ve zkušební době nahradil poškozenému (L. S., T., a. s.) škodu ve výši 20 000 Kč, je z hlediska započítání zkušební doby podle §59 odst. 3 tr. zák. bezvýznamná. Podle tohoto ustanovení je nutné postupovat i v případě, kdy novým výrokem o trestu byly stanoveny přísnější nebo jiné podmínky pro závěr, že se podmíněně odsouzený osvědčil. Okresní soud v Karlových Varech však rozhodnutí podle §59 odst. 3 tr. zák. neučinil, způsobem života obviněného v době od 5. 5. 1996 do 18. 6. 1997 se nezabýval a na jeho objasnění nijak nezaměřil provádění důkazů ani jejich hodnocení. Přitom pokud by Okresní soud v Karlových Varech na podkladě provedených a náležitě zhodnocených důkazů zjistil, že obviněný v uvedené době vedl řádný život, musel by tuto dobu započítat do zkušební doby stanovené svým rozsudkem ze dne 14. 5. 1997. Z toho by pak musel vyvodit závěr, že zkušební doba stanovená tímto rozsudkem neskončila dne 18. 6. 2000, ale již dne 4. 5. 1999. V důsledku toho by rozhodnutí, že se trest odnětí svobody vykoná (§60 odst. 1 tr. zák.), přicházelo se zřetelem k ustanovení §60 odst. 3 tr. zák. v úvahu jen do 4. 5. 2000. (K tomu viz č. 3/1979 Sb. rozh. tr.) Okresní soud v Karlových Varech tedy porušil zákon v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř., která upravují postup orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů, neboť dokazování nevedl ke zjištění skutečností rozhodných pro vyřešení otázky, zda je či není namístě započítat dobu od 5. 5. 1996 do 18. 6. 1997 do zkušební doby stanovené v rámci souhrnného trestu. Krajský soud v Plzni porušil zákon v ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř., podle něhož zamítnout lze jen nedůvodnou stížnost. Tento soud nesprávně zamítl stížnost obviněného, která ve skutečnosti byla opodstatněná, byť z jiných důvodů, než které v ní byly výslovně uvedeny. Nejvyšší soud proto vyslovil zjištěné porušení zákona, zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Plzni, zrušil také usnesení Okresního soudu v Karlových Varech a zrušil nakonec i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která zrušením obou usnesení pozbyla podkladu. Po zrušení uvedených rozhodnutí Nejvyšší soud nepřikázal nové projednání a rozhodnutí věci (§270 odst. 1 tr. ř.) ani sám ve věci znovu nerozhodl (§271 odst. 1 tr. ř.), protože žádné nové rozhodnutí již nepřichází v úvahu. I kdyby se po doplnění důkazů a jejich náležitém zhodnocení případně ukázalo, že v době od 5. 5. 1996 do 18. 6. 1997 obviněný nevedl řádný život a že tuto dobu nelze započítat do zkušební doby stanovené v rámci uloženého souhrnného trestu, a i kdyby proto bylo nutné vycházet ze zkušební doby probíhající od 19. 6. 1997 do 18. 6. 2000, uplynul od skončení takto vymezené zkušební doby nyní již čas delší než jeden rok. Jde o stav, kdy rozhodnutí podle §60 odst. 1 tr. zák. nebylo do jednoho roku od uplynutí zkušební doby učiněno, aniž na tom měl obviněný vinu. Tento stav je pouze důsledkem vadného postupu Okresního soudu v Karlových Varech a Krajského soudu v Plzni. Z toho důvodu se má za to, že obviněný se ve zkušební době osvědčil. V souladu s ustanovením §5 zákona č. 269/1994 Sb. Okresní soud v Karlových Varech neprodleně sdělí Rejstříku trestů, že se má za to, že se obviněný osvědčil, a kdy tento účinek nastal. Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 23. října 2001 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/23/2001
Spisová značka:7 Tz 264/2001
ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:7.TZ.264.2001.1
Typ rozhodnutí:Rozsudek
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18