ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.127.2002.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. června 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. S. rozsudkem Okresního soudu ve Würzburgu, Spolková republika Německo, ze dne 23. 10. 1996, sp. zn. 303 Ls 232 Js 16233/96, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu ve Würzburgu ze dne 10. 12. 1996, sp. zn. 3 Ns 303 Ls 232 Js 16233/96, a to pro trestný čin úmyslného dovozu omamných látek v nikoli malém množství podle §1 odst. 1, příloha I, §2 odst. 1 č. 1, 2, §3 odst. 1 č. 1, §30 odst. 1 č. 4, odst. 2 zákona o omamných látkách a §69 a §69a, §69b trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců a odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu jednoho roku.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Würzburgu, Spolková republika Německo, ze dne 23. 10. 1996, sp. zn. 303 Ls 232 Js 16233/96, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu ve Würzburgu ze dne 10. 12. 1996, sp. zn. 3 Ns 303 Ls 232 Js 16233/96, byl P. S. uznán vinným trestným činem úmyslného dovozu omamných látek v nikoli malém množství podle §1 odst. 1, příloha I, §2 odst. 1 č. 1, 2, §3 odst. 1 č. 1, §30 odst. 1 č. 4, odst. 2 zákona o omamných látkách a §69 a §69a, §69b trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Uvedeného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že pro potřebu své každodenní konzumace drogy se rozhodl získat větší množství hašiše v Holandsku. Společně se svým přítelem sehnal peněžní obnos 8000 DM a dne 25. 6. 1996 odcestoval svým osobním vozem z P. přes Spolkovou republiku Německo do Holandska, kde v blíže neurčené kavárně v M. získal za 7250 DM asi 2 kg hašiše. S touto omamnou látkou, kterou měl v cestovní kabele na sedadle spolujezdce ve svém automobilu, se vydal na zpáteční cestu do České republiky, přičemž na území Spolkové republiky Německo byl téhož dne okolo 21.45 hod. na odpočívadle W. – S. se svým osobním vozem podroben prohlídce a následně zadržen. Při této kontrole bylo na sedadle spolujezdce nalezeno 2012,6 g hašiše s podílem PHC ve výši celkem 94,82 g. Pro tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců a odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu jednoho roku.
Dne 31. 5. 2002 pod sp. zn. 4912/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. P. S. se dopustil závažné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Rovněž je nutno přihlédnout k charakteru a množství dovážené drogy (cca 2 kg hašiše). Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. června 2002
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch