ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.132.2002.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 18. července 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. G., rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 22. 1. 1999, sp. zn. 21 Vr 1042/98, 21 Hv 517/98, ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 8. 7. 1999, sp. zn. 8 Bs 499/99, a to pro trestný čin podle §28 odst. 2, odst. 4 Z 3 SMG k trestu odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 22. 1. 1999, sp. zn. 21 Vr 1042/98, 21 Hv 517/98 ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 8. 7. 1999, sp. zn. 8 Bs 499/99, byl J. G. uznán vinným trestným činem podle §28 odst. 2, odst. 3 druhý případ, odst. 4 Z 3 SMG. Pro tento trestný čin byl J. G. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců.
Uvedeného činu se podle zjištění soudů dopustil tím, že dne 4. 5. 1998 dovezl z České republiky do Rakouska 1.036 g heroinu a pokusil se u S. V. předáním heroinu skrytému prostředníkovi tuto drogu dát do oběhu.
Dne 19. 6. 2002 pod sp. zn. 3330/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. G. se společně s dalšími osobami podílel na převozu velice nebezpečné drogy (heroin), a to ve velkém množství (více než 1 kg) z České republiky do Rakouska za účelem jejího prodeje. Jedná se o společensky velmi nebezpečnou trestnou činnost. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. července 2002
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík