Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.11.2002, sp. zn. 11 Tcu 186/2002 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.186.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.186.2002.1
sp. zn. 11 Tcu 186/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 15. listopadu 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. L., roz. B., rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 15. 2. 2000, sp. zn. 23 Vr 2192/99 – 23 Hv 1/00, ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu v Linci ze dne 20. 4. 2000, sp. zn. 8 Bs 405/00, a to pro trestný čin závažné výdělečné loupežné krádeže dílem dokonané a dílem ve stádiu pokusu podle §127, §128 odst. 1 č. 4, §129 č. 1, 2, §130 případ čtvrtý, §15 trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Odůvodnění: Rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 15. 2. 2000, sp. zn. 23 Vr 2192/99 – 23 Hv 1/00, ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu v Linci ze dne 20. 4. 2000, sp. zn. 8 Bs 405/00, byl J. L., roz. B. uznán vinným trestným činem závažné výdělečné loupežné krádeže dílem dokonané a dílem ve stádiu pokusu podle §127, §128 odst. 1 č. 4, §129 č. 1, 2, §130 případ čtvrtý, §15 trestního zákoníku Rakouské republiky. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil společně se spoluodsouzeným Č. tím, že 1.v noci na 25. 10. 1999 se vloupali ve F. do obchodního domu firmy S., přičemž rozlomili dveře do oddělení dodávek a tak se dostali do obchodních prostor, kde rozbili další dveře a odcizili jeden balíček Toblerone, jednu krabici Red Bull a celkem na hotovosti 373 ATS, rovněž tak odcizili Sylvii Resch na hotovosti 2500 ATS; 2.v noci na 25. 10. 1999 odcizili ve F. M. P. na hotovosti 1278 ATS a dva kartony cigaret o celkové hodnotě 820 ATS tím, že rozlomili vstupní dveře vedoucí k benzínovému čerpadlu poškozeného, čímž se dostali do vnitřních prostor, kde rozlomili další dveře a vylomili zásuvku psacího stolu; 3.v noci na 25. 10. 1999 se vloupali do ve F. do fitness studia patřícího B. G.-A., které odcizili na hotovosti celkem 3200 ATS, přičemž rozlomili dveře a v místnosti vylomili zásuvku; 4.v noci na 25. 10. 1999 se ve F. vloupali do obchodu M. T. tím, že rozlomili dveře a poškozenému odcizili celkem 12 140 ATS; 5.v noci na 25. 10. 1999 se pokusili ve F. F. K. odcizit předměty neznámé hodnoty, přičemž se snažili rozlomit dveře do dílny poškozeného, avšak zůstalo jen u pokusu; 6.v noci na 25. 10. 1999 se ve F. vloupali do firmy P. D. GmbH and Co K., kde odcizili klíč od motorového vozidla, hotovost ve výši 2737,80 ATS a sadu šroubováků v hodnotě 835 ATS, rovněž tak odcizili B. P. hotovost ve výši 4000 ATS, a to tím, že rozlomili dveře a tak se dostali do obchodních prostor poškozeného, kde rozlomili další dvoje dveře; 7.dne 1. 11. 1999 v obci P. se pokusili odcizit M. V. předměty neznámé hodnoty tím, že rozlomili dveře a tak vnikli do obchodních místností poškozené, přičemž zůstalo u pokusu; 8.v noci na 2. 11. 1999 v obci R. rozlomili dveře a tak se dostali do kina patřícímu poškozenému H. L. a ukradli trezor v hodnotě 2500 ATS, obsahující v hotovosti 11 000 ATS a další hotovost ve výši 5955 ATS; 9.v noci na 2. 11. 1999 v obci R. rozlomili dveře od trafiky patřící poškozenému H. L. a tomu odcizili hotovost ve výši 17 157 ATS, dva kartony cigaret v hodnotě cca 800 ATS a 22 poštovních známek v celkové hodnotě 158 ATS; 10.v noci na 27. 11. 1999 se vloupali do obchodních prostor patřících L. M. v G., kamž se dostali po rozlomení dveří a v těchto místnostech rozlomili další dveře, načež odcizili sportovní oděvy v celkové hodnotě 38 000 ATS a hotovost ve výši 2500 ATS; 11.v noci na 27. 11. 1999 v G. rozlomili dveře do obchodních prostor patřících F. G., kterému odcizili 100 ATS; 12.v noci na 27. 11. 1999 se v G. vloupali do městského úřadu a tam rozlomili další troje dveře jakož i celou řadu zásuvek, skříněk a ručních pokladen, přičemž obecnímu úřadu města G. odcizili cca 32 000 ATS na hotovosti, dále 250 Kč, pečetní prsten v hodnotě 7300 ATS, dvoje pánské punčochové kalhoty a kapesní nože, kombinované kleště, plnící pera a propisovačky; 13.v noci na 27. 11. 1999 vnikli v G. do restaurace poškozené I. H., které odcizili po rozlomení dveří cca 1500 ATS na hotovosti a rovněž tak různé pečivo; 14.v noci na 27. 11. 1999 se v G. po rozlomení dveří vloupali do čerpací stanice poškozeného H. P., přičemž v tomto případě zůstalo u pokusu; 15.v noci na 27. 11. 1999 v G. rozlomili dveře a vnikli do obchodních prostor poškozeného R. H., kterému odcizili hotovost ve výši 10 000 ATS. Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Dne 30. 10. 2002 pod sp. zn. 946/2002-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, který vykazují znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. L. se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti spáchané mnoha útoky v poměrně krátkém časovém období, kterou způsobil více osobám v úhrnu relativně vysokou škodu. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 15. listopadu 2002 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/15/2002
Spisová značka:11 Tcu 186/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.186.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19