Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.11.2002, sp. zn. 11 Tcu 190/2002 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.190.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.190.2002.1
sp. zn. 11 Tcu 190/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 15. listopadu 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanky České republiky J. N., rozsudkem Okresního soudu v Regensburgu, Spolková republika Německo, ze dne 14. 12. 1995, sp. zn. 26 Ls 109 Js 16845/95 jug., a to pro trestný čin loupeže spáchané ve spolupachatelství podle §249 odst. 1, §25 odst. 2 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a osmi měsíců. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Regensburgu, Spolková republika Německo, ze dne 14. 12. 1995, sp. zn. 26 Ls 109 Js 16845/95 jug., jenž nabyl právní moci ve vztahu k J. N. dne 23. 5. 1996, byla jmenovaná uznána vinnou trestným činem loupeže spáchané ve spolupachatelství podle §249 odst. 1, §25 odst. 2 trestního zákona Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustila spolu se spoluodsouzenými L. a D. tím, že dne 13. 8. 1995 v odpoledních hodinách v nádražní hale v R. oslovily poškozeného R. B., se kterým šly směrem na F. A.-A., kde s ním seděly na lavičce a konzumovaly pivo. Přitom mu opakovaně nabídly k pití destilát z kapesní láhve, ve kterém byly rozpuštěny tablety rohypnolu. Po jeho požití poškozený ztratil vědomí a probral se až večer ve svém bytě v ulici S. Mezitím mu byly odsouzenými odcizeny zlaté hodinky v hodnotě asi 750 DM, zlatý pečetní prsten v hodnotě asi 1000 DM, zlatý řetízek na krk tvořený hrubými články v hodnotě asi 2500 DM a v hotovosti celkem 350 DM. Za tento trestný čin byla J. N. odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a osmi měsíců. Dne 6. 11. 2002 pod sp. zn. 4963/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin loupeže podle §234 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. N. se jako spolupachatelka podílela na závažném úmyslném trestném činu vůči osobní svobodě a majetku jiné osoby. Jak se přitom podává z posuzovaného rozsudku německého soudu, byla již v předchozí době pro majetkovou trestnou činnost ve Spolkové republice Německo trestána. Pokud jde o druh trestu, byl jí uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 15. listopadu 2002 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/15/2002
Spisová značka:11 Tcu 190/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.190.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19