ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.211.2002.1
sp. zn. 11 Tcu 211/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 13. prosince 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky F. P., rozsudkem Obvodového soudu v Görlitzu, Spolková republika Německo ze dne 7. 7. 1998, sp. zn. 4 Ds 951 Js 6897/98, a to pro trestný čin převádění cizinců podle §3 odst. 1, §55 odst. 1, §58 odst. 1, §92 odst. 1 č. 1 a 6, §92a odst. 1 č. 1 a 2 německého zákona o cizincích a §25 odst. 2, §52 německého trestního zákona k trestu odnětí svobody na jeden rok a tři měsíce.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Görlitzu, Spolková republika Německo, ze dne 7. 7. 1998, sp. zn. 4 Ds 951 Js 6897/98, jenž nabyl právní moci 15. 7. 1998 , byl F. P. uznán vinným trestným činem převádění cizinců podle §3 odst. 1, §55 odst. 1, §58 odst. 1, §92 odst. 1 č. 1 a 6, §92a odst. 1 č. 1 a 2 německého zákona o cizincích a §25 odst. 2, §52 německého trestního zákona. Uvedeného trestného činu se dopustil tím, že dne 16. 3. 1998 převedl spolu se zvlášť stíhaným P. H. a dalším neznámým pachatelem pěšky z českého území přes zelenou hranici na území Spolkové republiky Německo 18 cizinců, státních příslušníků irácké a jiné národnosti, kteří podléhali vízové povinnosti, a neměli potřebné povolení k pobytu pro Německo a za to si nechal přislíbit částku ve výši 500,- DM. Za tento trestný čin pak byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.
Dne 22. 11. 2002 pod sp. zn. 1237/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. F. P. se pro finanční prospěch podílel na organizované ilegální přepravě většího počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoliv zanedbatelné výši. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. prosince 2002
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík