ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.213.2002.1
sp. zn. 11 Tcu 213/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 13. prosince 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. K., rozsudkem Obvodového soudu v Görlitzu, Spolková republika Německo ze dne 17. 4. 2000, sp. zn. 3 Ds 945 Js 24020/99, a to pro trestný čin krádeže vloupáním ve dvou případech a pokus trestního činu krádeže vloupáním a trestný čin nepovoleného přicestování do SRN spojené s nepovoleným pobytem v SRN podle §92 odst. 2. č. 1a a b Cizineckého zákona, Spolkové republiky Německo §242 odst. 1 a 2, §243 odst. 1 č.1, §22, §23 odst. 1, §52, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Görlitzu, Spolková republika Německo ze dne 17. 4. 2000, sp.zn. 3 Ds 945 Js 24020/99 jenž nabyl právní moci dne 25. 4. 2000 byl R. K. uznán vinným trestným činem krádeže vloupáním ve dvou případech a pokusem trestného činu krádeže vloupáním a nepovoleným přicestováním do SRN spojené s nepovoleným pobytem v SRN podle §92 odst. 2. č. 1a a b Cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, §242 odst. 1 a 2, §243 odst. 1 č.1, §22, §23 odst. 1, §52, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že:
1. Ačkoliv věděl, že byl ze Spolkové republiky Německo nařízením Cizineckého úřadu G. vypovězen, a dne 14. 7. 1999 odsunut, přičemž opatření o vypovězení nabylo okamžitou platnost, a neměl od německých úřadů potřebné povolení k přicestování, přijel v noci z 27. na 28. 11. 1999 v doprovodu zvlášť stíhaného M. R. do Spolkové republiky Německo, aby se zde dopouštěl na základě společného plánu vykrádání osobních automobilů, a to tak, že
2. V obci W. na parkovišti R. na voze Opel Corsa SPZ FR - KV - 96 společně rozbili postranní okénko a z auta odcizili kufříkovou vrtačku, laserovou tiskárnu v originálním obalu, služební desky s rozličnými doklady a letní bundu v celkové hodnotě cca 580,- DM.
3. Na stejném místě na osobním voze BMW Cabrio SPZ BZ – EY – 983 se zavřenou střechou nařízli zadní plastové okénko a střechu, rozbili na straně řidiče výklopné okénko a odcizili z auta 3 ks keramických figurek po 85,- DM, tři dětské lyžařské obleky po 90,- DM, jednu parku v hodnotě 420,- DM, jednu pletenou dámskou kazajka ke kroji v hodnotě 110,- DM.
4. Na pozemku ležícím v blízkosti R. otevřeli osobní vůz VW Golf SPZ ZI-N 312 s úmyslem ukrást z něho hodnotné předměty, což se jim však již nepodařilo, protože byly vyrušeni hlídkou BGS a dali se na útěk, přičemž obviněný byl zadržen a byla u něho nalezena laserová tiskárna a malá kapesní svítilna. Na nedaleké louce byl také nalezen kufřík s vrtačkou. Ostatní odcizené předměty nalezeny nebyly.
Za tyto trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na jeden rok.
Dne 26. 11. 2002 pod sp. zn. 4805/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže §247 tr. zák. a trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 tr. zák). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. R. K. byl již v minulosti na území Spolkové republiky Německo soudně trestán. Krátce na to se znovu dopustil několika trestných činů, přičemž už se záměrem páchat trestnou činnost neoprávněně vznikl na území Spolkové republiky Německo. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoliv zanedbatelné výši. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. prosince 2002
Předseda senátu :
JUDr. Antonín Draštík