ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.51.2002.1
sp. zn. 11 Tcu 51/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. dubna 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky K. R., rozsudkem Zemského soudu v Pasově, Spolková republika Německo, ze dne 28. 4. 1998, sp. zn. Ks 101 Js 273/97, a to pro pomoc k trestnému činu vraždy podle §211, §27, §49 odst. 1 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání devíti let.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Pasově, Spolková republika Německo, ze dne 28. 4. 1998, sp. zn. Ks 101 Js 273/97, jenž nabyl právní moci ve vztahu ke K. R. dne 28. 10. 1998, byl jmenovaný uznán vinným pomocí k trestnému činu vraždy podle §211, §27, §49 odst. 1 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Uvedeného činu se dopustil tím, že své matce, spoluodsouzené M. K., poskytl nezbytnou pomoc k usmrcení jejího manžela O. K., což tato učinila na základě společného plánu a ze zištných důvodů, společně s dalšími dvěma osobami, v noci z 3. 1. 1997 na 4. 1. 1997 v A. (SRN). Odsouzený zejména čin se svou matkou společně naplánoval, zkontaktoval osoby jež měly samotné usmrcení provést, předal jim prvotní instrukce a zajistil pro ně automobil k přepravě z České republiky na místo činu v A. Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání devíti let.
Dne 22. 2. 2002 pod sp. zn. 2908/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který zakládá trestní odpovědnost i podle právního řádu České republiky [pomoc k trestnému činu vraždy podle §10 odst. 1 písm. c), §219 tr. zák.]. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. K. R. aktivně a ve větším rozsahu napomáhal v realizaci skutku, jenž je podle českého právního řádu zvlášť závažným trestným činem. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen značně vysoký, nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. dubna 2002
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch