ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.70.2002.1
sp. zn. 11 Tcu 70/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. května 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanů České republiky I. K., M. P., a J. P., rozsudkem Krajského soudu v Žilině, Slovenská republika ze dne 18. 4. 2000, sp. zn. 3T 28/99, a to pro trestný čin vydírání podle ustanovení §235 odst.1, 2 písm. b) slovenského trestního zákona spáchaného formou spolupachatelství podle §9 odst. 2 slovenského trestního zákona k nepodmíněnému trestu odnětí svobody u každého z nich v trvání dvou let.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Žilině ze dne 18.4.2000, který nabyl právní moci téhož dne, sp. zn. 3T 28/99, byli občané České republiky I. K., M. P., a J. P., odsouzeni pro trestný čin vydírání podle ustanovení §235 odst.1, 2 písm. b) slovenského trestního zákona spáchaného formou spolupachatelství podle §9 odst. 2 slovenského trestního zákona kterého se dopustili tím, že dne 18. 6. 1999 kolem šesté hodiny přijeli společně osobním vozem zn. Ford Sierra, za T. Ž. do místa jeho bydliště v L. M., a žádali od něho finanční částku 305.000,- Sk jako dluh za poškození vozidla, jinak, že mu prostřelí nohy, na to T. Ž. slíbil, že si požadovanou finanční sumu půjčí od otce nebo bratra a když se mu to nepodařilo, asi v 18.15.hod zastavili s vozidlem u místního pohostinství v L. M., čtvrť P., a obžalovaný M. P. mířil na T. Ž. pistolí zn. UMAREX Brigadier 95, kal. 8 mm K, do které před ním zasunul zásobník, vyhrožujíc mu, že mu prostřelí nohy stejně jako jeho manželce A. Ž., kterou i znásilní, podpálí jím dům a jeho si najdou, nutíc ho, aby společně šli znovu za otcem získat peníze.
Dne 9.4. 2002 pod sp. zn. 5077/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení slovenského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzení jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin vydírání - §235 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Vydírání je závažným trestným činem, v daném případě došlo k jeho spáchání s použitím zbraně a se dvěma dalšími osobami a odsouzeným byl za tento čin uložen výrazný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. května 2002
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík