Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.01.2002, sp. zn. 11 Tcu 76/2001 [ rozsudek / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.76.2001.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.76.2001.1
sp. zn. 11 Tcu 76/2001 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Karla Hasche a JUDr. Stanislava Rizmana ve veřejném zasedání konaném dne 15. ledna 2002 projednal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na uznání rozsudku soudu Slovenské republiky a rozhodl takto: Podle §384a odst. 1 tr. ř., v trestní věci odsouzeného R. K., se u z n á v á na území České republiky rozsudek Okresního soudu v Prešově, Slovenská republika, ze dne 15. 5. 2001, sp. zn. 4 T 105/00. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Prešově, Slovenská republika, ze dne 15. 5. 2001, sp. zn. 4 T 105/00, jenž nabyl právní moci dne 22. 5. 2001, byl R. K. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držby omamné látky, psychotropní látky, jedu a prekursoru a obchodování s nimi podle §187 odst. 1 písm. a), b), d) trestního zákona Slovenské republiky, spáchaným formou spolupachatelství podle §9 odst. 2 trestního zákona Slovenské republiky. Za tento trestný čin mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání tří let, trest vyhoštění z území Slovenské republiky a trest propadnutí věci - 1933,5 g omamné látky cannabis resin (hašiš). Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že v přesně nezjištěném dni v měsíci dubnu 2000, po předcházející dohodě s další spoluodsouzenou osobou, si ve Španělsku zajistili od neznámé osoby 1933,5 g omamné látky cannabis resin (hašiš). Tuto látku pak R. K. převezl v osobním motorovém vozidle tov. zn. Škoda Felicia, přes Českou republiku na území Slovenské republiky tím způsobem, že látku ukrýval ve speciálně upravené palivové nádrži vozidla. S touto látkou však do místa určení – P. nedorazil, protože u obce M. Š. byl i s druhým odsouzeným kontrolován a zajištěn policií a při prohlídce vozidla byla nalezena shora uvedená omamná látka. V současné době odsouzený R. K. vykonává trest odnětí svobody v Ústavu pro výkon trestu odnětí svobody H. nad P., Slovenská republika, s tím, že podle vyjádření Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky má být výkon trestu ukončen dne 22. 4. 2003. Odsouzený projevil v žádosti ze dne 20. 5. 2001, adresované Ministerstvu spravedlnosti Slovenské republiky zájem o předání k výkonu trestu do České republiky a následně v protokolu ze dne 5. 6. 2001 s předáním vyjádřil souhlas. Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky přípisem ze dne 9. 7. 2001, č. 6163/01-8106, požádalo podle čl. 31 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech (uveřejněna pod č. 209/1993 Sb.) a s odvoláním se na Úmluvu o předávání odsouzených osob (uveřejněná pod č. 553/1992 Sb) Ministerstvo spravedlnosti České republiky o převzetí výkonu trestu odnětí svobody v této trestní věci. Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo proto dne 10. 12. 2001 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle §384a tr. ř. rozsudek Okresního soudu v Prešově, Slovenská republika, ze dne 15. 5. 2001, sp. zn. 4 T 105/00, uznal na území České republiky. Nejvyšší soud České republiky přezkoumal předloženou trestní věc a shledal, že zákonné podmínky pro uznání rozsudku slovenského soudu jsou v této věci splněny tak, jak jsou stanoveny ve shora uvedených mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána a jejichž signatářem je i Slovenská republika. R. K. je podle sdělení Okresního úřadu Plzeň–sever ze dne 25. 9. 2001 občanem České republiky, který vyjádřil v protokolu sepsaném v Ústavu pro výkon vazby Prešov dne 5. 6. 2001 souhlas s předáním, přičemž je odsouzen za trestný čin, který je trestný i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.) a zbytek trestu odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat, převyšuje dobu šesti měsíců. Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že se návrhu na uznání cizozemského rozsudku vyhovuje. Poučení: Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný. V Brně dne 15. ledna 2002 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/15/2002
Spisová značka:11 Tcu 76/2001
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.76.2001.1
Typ rozhodnutí:Rozsudek
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18