ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.82.2002.1
sp. zn. 11 Tcu 82/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. června 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. J., rozsudkem Zemského soudu v Görlitzu, Spolková republika Německo, ze dne 12. 2. 1999, sp. zn. 2 KLs 951 Js 22161/97, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu a obchodování s omamnými prostředky spáchaného ve spolupachatelství podle §29a odst. 1, č. 2, §30 odst. 1, č. 4, §3 odst. 1, č. 1, §33 německého zákona o omamných prostředcích a Přílohy 1 zákona o omamných prostředcích, §25 odst. 2, §52, §69, §69b německého trestního zákona k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců a k zákazu řízení motorových vozidel na území Spolkové republiky Německo na dobu tří let a šesti měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Görlitzu, Spolková republika Německo ze dne 12. 2. 1999, sp. zn. 2 KLs 951 Js 22161/97, který nabyl právní moci dne 20. 2. 1999, byl J. J. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu a obchodování s omamnými prostředky podle §29a odst. 1, č. 2, §30 odst. 1, č. 4, §3 odst.1, č.1, §33 německého zákona o omamných prostředcích a Přílohy 1 zákona o omamných prostředcích, §25 odst. 2, §52, §69, §69b německého trestního zákona.
Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 21. 9. 1997 v 11.00 hod přejel se svým vozem VW Vento přes hranice S. z České republiky na spolkové území, kdy ve vzduchovém filtru vozidla byly uschovány 2 balíčky, ve kterých se nacházelo celkem 1012g heroinové směsi s obsahem účinné látky 200, 48g heroinu HCl. S vědomím této skutečnosti, kdy se nejednalo o nikoliv malé množství omamné látky, přejel obžalovaný s autem přes hranice, přičemž hodlal tento heroin v Německu předat dále spolupachatelům, jejichž totožnost nebyla zjištěna. Obžalovaný se na základě pokynů druhé osoby propůjčil k této jízdě jako drogový kurýr, a to aniž by měl stanovenou přesnou odměnu. Obžalovaný neměl pro tuto jízdu žádné povolení Spolkového zdravotnického úřadu k přepravě omamných prostředků, o čemž věděl. Za tento trestný čin mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody na dobu pěti let a šesti měsíců a dále zákaz řízení motorových vozidel na území Spolkové republiky Německo na dobu tří let a česti měsíců.
Dne 18. 4. 2002 pod sp. zn. 3565/2000-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. J. se pro finanční prospěch podílel na organizované ilegální přepravě nikoliv malého množství omamné látky na území jiného státu. Jde o trestnou činnost, k jejímuž stíhání zavazují Českou republiku též mezinárodní smlouvy. Pokud jde o druh trestu, byl mu mimo jiné uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. června 2002
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík