ECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.9.2002.1
sp. zn. 11 Tcu 9/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. ledna 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. K., rozsudkem Zemského soudu ve Weidenu i. d. OPf., Spolková republika Německo, ze dne 23. 6. 1999, sp. zn. KLs 7 Js 14740/98, a to pro trestné činy nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli malém množství a obchodování s omamnými prostředky v nikoli malém množství podle §30 odst. 1 č. 4, §29a odst. 1 č. 2 zákona o omamných prostředcích, §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání tří let a devíti měsíců, odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu dvou let a zabrání věci - 454,4 g kokainu.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu ve Weidenu i. d. OPf., Spolková republika Německo, ze dne 23. 6. 1999, sp. zn. KLs 7 Js 14740/98, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl M. K. uznán vinným trestnými činy nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli malém množství a obchodování s omamnými prostředky v nikoli malém množství podle §30 odst. 1 č. 4, §29a odst. 1 č. 2 zákona o omamných prostředcích, §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Uvedených trestných činů se podle zjištění soudu dopustil tím, že po předchozí domluvě dne 20. 11. 1998 na parkovišti u restaurace McDonald’s nedaleko P., získal následujícího dne okolo 19.00 hod. na témže místě od neznámé dívky cca 470 g kokainu za cenu 150 000 Kč, v úmyslu jej výhodně prodat. Následně dospěl k názoru, že bude vhodnější látku vyvézt ze země a prodat v zahraničí, kde ho nikdo nezná. Rozhodl se proto odjet do obce H. ve Spolkové republice Německo, kde chtěl látku prodat s očekávaným výnosem cca 20 000 DM. Dne 3. 12. 1998 okolo 21.30 přicestoval s látkou ukrytou ve třech balíčcích pod svým sakem, osobním automobilem zn. Škoda, spolu s další osobou jako řidičem, přes hraniční přechod M. na území Spolkové republiky Německo. Asi šest kilometrů od státní hranice byl na parkovišti u obce G. podroben celní kontrole, při které byla omamná látka, mezitím ukrytá za sedadlem řidiče, nalezena a zajištěna. Zajištěný kokain měl celkovou hmotnost 454,4 g s minimálním množstvím kokain-hydrogenchloridu 314,7g. Za tyto trestné činy byl M. K. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let a devíti měsíců, odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu dvou let a zabrání věci - 454,4 g kokainu.
Dne 17. 1. 2002 pod sp. zn. 2806/2000-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. K. držel a dovezl na území jiného státu, za účelem prodeje a získání finančního prospěchu, značné množství omamné látky (cca 450 g kokainu). Dopustil se tak závažné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Byl mu také uložen poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona, týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu, jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. ledna 2002
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík