ECLI:CZ:NS:2002:11.TD.50.2002.1
sp. zn. 11 Td 50/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněných J. V., R. P., a K. W., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 3 T 85/2002 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 9. 2002 o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. řádu j e k projednání trestní věci obviněných J. V., R. P. a K. W. p ř í s l u š n ý Obvodní soud pro Prahu 4.
Odůvodnění:
Obvodní státní zástupce pro Prahu 4 podal dne 3. 6. 2002 Obvodnímu soudu pro Prahu 4 obžalobu na obviněné J. V., R. P. a K. W. pro pokus trestného činu podvodu podle §8 odst. 1 tr. zák. k §250 odst. 1, 2 tr. zák. spáchaný ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., který měli společně spáchat tím, že po vzájemné dohodě v únoru roku 2001 se pokusili vylákat od R. Š., částku 248.000,- Kč za prodej vozu zn. ŠKODA Octavia Combi tím způsobem, že dne 5. 2. 2001 dohodla J. V. schůzku se zájemcem R. Š. na 6. 2. 2001, zde se představila smyšleným jménem Dr. Z. a požadovala ihned zaplatit 248.000,- Kč, aniž by vozidlo předvedla a při neúspěchu dohodla pouze zaplacení zálohy 15.000,- Kč a předvedení vozidla dne 7. 2. 2001, kdy spolu s K. W. předvedla vozidlo ŠKODA Octavia Combi, černé barvy, které jim za tímto účelem opatřil R. P., kdy však k uskutečnění konečného prodeje nedošlo, na obviněnou J. V. pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., který měla spáchat tím, že dne 5. 3. 1996 v T. v ul. Z. č. 11, požádala MUDr. M. B. o finanční podporu pro potřeby spol. s. r. o. S. R. a vylákala tak dne 14. 3. 1996 částku 200.000,- Kč, dne 11. 9. 1996 pod záminkou výhodného obchodu vylákala od MUDr. M. B. částku 250.000,- Kč, v přesně nezjištěné době na přelomu ledna a února 1997 vylákala pod záminkou odkoupení podílu ve shora citované společnosti od MUDr. M. B. částku 130.000,- Kč, dne 31. 1. 1998 po naléhání a pod záminkou odkoupení shora uvedené firmy vylákala od MUDr. M. B částku 50.000,- Kč, v přesně nezjištěné době v únoru 1998 pod záminkou koupě zbývající části podílu firmy shora citované vylákala od MUDr. M. B. částku 15.000,- Kč a částku 40.710,- ATS v hodnotě 108.017,13 Kč, v přesně nezjištěné době června nebo července 1997 v T., Z. 118 si vypůjčila od R. D. pod záminkou nákupu bytového zařízení částku 20.000,- Kč, kterou slíbila vrátit do dvou měsíců, což neučinila a až po mnoha urgencích část dluhu mnohem později vrátila, ale stále dluží ještě částku 7.000,- Kč a dne 7. 1. 1998 v T., N. ul. čp. 3 předložila, při podepsání zástavní smlouvy k nemovitosti – domu čp. 247 a pozemku p. č. st. 1553, v T., na jejímž základě jí – jako jednatelce spol. s. r. o., S. R. půjčil poškozený ing. J. K., trv. bytem T., K. 481/19, částku ve výši 500.000,- Kč, falzifikát dokladu, který měl být vydán pobočkou K. b. v P. „Souhlas se zřízením zástavního práva k nemovitosti rodinného domu v T., H. 2“, které byla v té době spolumajitelkou a kterou se ve shora uvedené zástavní smlouvě zavázala splatiti jednorázově ke dni 15. 12. 1998 s 15 % ročním úrokem, tu však nesplatila a splácela jí v průběhu následujících dvou let až do prohlášení konkurzu na majetek společnosti S. R. a stále dluží částku 75.000,- Kč bez příslušenství poškozenému J. K. a pro pokus trestného činu podvodu podle §8 odst. 1 tr. zák. k §250 odst. 1, 2 tr. zák., který měla spáchat tím, že v přesně nezjištěné době ledna roku 2001 na základě inzerátu telefonicky dohodla s J. Z. pod smyšleným jménem JUDr. D. nabídku prodeje vozu Škoda Octavia (ze zabaveného leasingu) v rámci exekuce OS Praha 5, před kterýmžto soudem se s J. Z. sešla a předložila několik falešných dokladů o exekucích a následně mu v P. 3 v ul. R. před budovou OB L. ukázala dvě zaparkovaná vozidla Škoda Octavia a když si jedno poškozený vybral požadovala zálohu 100.000,- Kč s tím, že celková cena bude po převzetí vozidla cca 200.000,- Kč, přičemž když J. Z. požadoval technický průkaz vozu, odešla jej obstarat a na místo se již nevrátila.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 6. 2002, sp. zn. 3 T 85/2002, byla trestní věc obviněných J. V., R. P. a K. W. podle §188 odst. 1 písm. a) tr. řádu předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s odůvodněním, že místně příslušným soudem k projednání trestní věci obviněných je vzhledem k ustanovení §18 odst. 1 tr. řádu a §21 odst. 2 tr. řádu Okresní soud v Třebíči, neboť nejpřísnější trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, písm. b) tr. zák., kterého se podle obžaloby měla dopustit obviněná J. V. sama, byl spáchán v obvodu Okresního soudu v Třebíči.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. řádu a dospěl k následujícímu závěru.
Obvodní státní zástupce pro Prahu 4 podal Obvodnímu soudu pro Prahu 4 obžalobu proti třem obviněným pro několik majetkových trestných činů dílem dokonaných, dílem nedokonaných. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 6. 2002, sp. zn. 3 T 85/2002, správně uvádí, že nejpřísnějším trestným činem uvedeným v obžalobě je trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, písm. b) tr. zák., kterého se měla obviněná J. V. dopustit v T. Tato skutečnost však nemusí být sama o sobě rozhodující pro určení místní příslušnosti soudu k projednání věci. Bez významu zde nejsou ani důvody uvedené v §25 tr. řádu, které jsou ostatně zmíněny i v §24 odst. 2 tr. řádu. Z tohoto hlediska je nutno vzít v úvahu, že se všichni obvinění v současné době zdržují v P., a že tam měl být spáchán i trestný čin, jehož dokazování bude asi nejnáročnější. Důvody vhodnosti zde proto převažují nad formálním určením místní příslušnosti, a proto se jeví z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení nejvýhodnější, aby věc projednal soud, k němuž byla podána obžaloba.
Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 27. září 2002
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera