ECLI:CZ:NS:2002:11.TD.68.2002.1
sp. zn. 11 Td 68/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného T. H., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. 11. 2002 návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. řádu a rozhodl takto:
Návrh na odnětí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 9 To 159/02 a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci podle §25 tr. řádu se zamítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 9. 2002, sp. zn. 4 T 1/2002, byl obviněný T. H. uznán vinným trestným činem útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. a), b), odst. 4 tr. zák., ukončený ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., a za tento trestný čin a za trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák., trestný čin poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., trestný čin porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a trestný čin nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1 tr. zák., jimiž byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. 4 T 1/2002, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 6. 2002, sp. zn. 9 To 61/02, odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmi roků a šesti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl současně zrušen výrok o trestu, který byl obviněnému uložen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. 4 T 1/2002, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 6. 2002, sp. zn. 9 To 61/02, a všechna další rozhodnutí na tento výrok o trestu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu.
Proti tomuto rozsudku podal odvolání obviněný i krajský státní zástupce a trestní věc se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze.
Podáním ze dne 29. 10. 2002 navrhl obviněný T. H. podle §25 tr. řádu odnětí trestní věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 9 To 159/02 a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci, neboť se obává, že senát Vrchního soudu v Praze převzal shodné stanovisko Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové vyjádřené v citaci obžaloby a dřívějšího odvolání. Obviněný je toho názoru, že odnětím a následně přikázáním trestního spisu 4 T 1/2002 k projednání jinému soudu bude výrazněji uplatněno jeho právo na účinnou obhajobu.
Nejvyšší soud podle §25 tr. řádu zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svoji povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Obviněný ve svém podání jako důvod odnětí jeho trestní věci Vrchnímu soudu v Praze a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci vyslovil nedůvěru k Vrchnímu soudu v Praze vyvolanou rozhodnutím tohoto soudu ze dne 5. 6. 2002. V tomto směru uvedl, že se obává, že Vrchní soud v Praze přebírá stanoviska Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové vyjádřené v obžalobě a následných odvoláních. Nejvyšší soud nepovažuje důvody obviněného za natolik závažné, aby naplňovaly požadavek §25 tr. řádu. Jde pouze o subjektivní ničím nepodložené pocity obviněného. Obviněný také neuvádí žádné konkrétní údaje, které by jen naznačovaly nestrannost a podjatost soudců Vrchního soudu v Praze. Vrchní soud v Praze je soudem věcně i místně příslušným k projednání odvolání v trestní věci obviněného a žádné závažné důvody tento soud z příslušnosti k tomuto rozhodnutí nevylučují.
Z těchto důvodů nebylo možno návrhu obviněného vyhovět a nezbylo, něž rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. listopadu 2002
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera