ECLI:CZ:NS:2002:11.TDO.244.2002.1
Pozn.: viz opravné usnesení 11 Tdo 344/2002-I.
sp. zn. 11 Tdo 344/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. července 2002 o dovolání podaném obviněným P. Č. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. 6 To 133/2002, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 19 T 1/2000, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b), e) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný P. Č. byl rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 28. 1. 2002, sp. zn. 19 T 1/2000, uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že dne 20. 6. 1998 v P. P., okres O., ve večerních hodinách v restauraci na fotbalovém hřišti udeřil pěstí do krajiny levé očnice M. B. a způsobil mu zranění – pohmoždění levé očnice s okolím těžšího stupně a tržnou ranku na levém dolním víčku s dobou léčení od 21. 6. 1998 do 14. 9. 1998 a v důsledku tohoto zranění došlo u poškozeného k těžké poruše zraku, praktické slepotě levého oka.
Za tento trestný čin byl obviněný P. Č. podle §221 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle §58 odst. 1 písm. a), §59 odst. 1 tr. zák. výkon uloženého trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let a šesti měsíců.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. je obviněný povinen zaplatit na náhradu škody poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně, Okresní pojišťovně O., částku 5.249,80 Kč.
Podle §229 odst. 1 tr. ř. se poškozená W. pojišťovna, a. s. P. 1 odkazuje se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti shora citovanému rozsudku Okresního soudu v Opavě podal obviněný P. Č. odvolání, které Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. 6 To 133/2002, podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.
Obviněný P. Č. podal prostřednictvím obhájce v dané věci ve lhůtě stanovené v §265e odst. 1 tr. ř. u Nejvyššího soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud) dovolání směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. 6 To 133/2002. Důvody dovolání spatřuje obviněný v ustanovení §265b odst. 1 písm. c), g), k) tr. ř. Pokud jde o dovolací důvod §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. v okamžiku podání dovolání, tedy dne 14. 6. 2002, již byla v účinnosti novela trestního řádu, provedená zákonem č. 200/2002 Sb., která zaměnila a částečně doplnila text dovolacích důvodů uvedených do účinnosti zmíněné novely v §265b odst. 1 písm. k) a l) tr. ř. Z obsahu dovolání je zřejmé, že obviněný opírá své dovolání o důvod, který je nyní po účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. obsažen v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., tedy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) tr. ř.
Obviněný P. Č. spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí v tom, že veřejné zasedání, v kterém bylo projednáno napadené rozhodnutí, bylo konáno v jeho nepřítomnosti, že soud odvolací stejně jako soud nalézací dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a v důsledku toho pak i k nesprávným právním závěrům. Domnívá se, že soud zcela nedůvodně zamítl jeho návrhy na doplnění dokazování, a že důsledkem tohoto nesprávného postupu ze strany odvolacího soudu pak bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho odvolání jako nedůvodného, pro což dle jeho názoru z důvodů uvedených výše nebyly splněny podmínky.
V petitu svého dovolání proto navrhl, aby bylo Nejvyšším soudem napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
K dovolání obviněného P. Č. dne 18. 6. 2002 vyjádřil své stanovisko nejvyšší státní zástupce. Uvedl, že skutková zjištění soudu považuje za správná a odpovídající provedeným důkazům a za přiléhavou považuje i právní kvalifikaci. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. uvádí, že ze spisového materiálu nevyplývá, že by obviněný musel mít obhájce a vzhledem k námitkám dovolatele o konání veřejného zasedání o odvolání v jeho nepřítomnosti by jeho tvrzení spíše odpovídal dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. konstatuje, že dovolatel napadá jen správnost skutkových zjištění nalézacího soudu, která ovšem z důvodů uvedených v §265b odst. 1 tr. ř. napadnout nelze. K dovolacímu důvodu §265b odst. 1 k) tr. ř. podotýká, že obviněnému uniklo, že po účinnosti zákona č. 200/2002 Sb., který novelizoval trestní řád, je tento dovolací důvod označen jako písmeno l) a týká se výlučně vad procesního charakteru, které však dovolatel nenamítá. V obou těchto případech bylo dovolání podáno z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. a proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b), d) tr. ř. odmítl a pro případ jiného rozhodnutí ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 tr. ř. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. ř.).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. je dán v případech, kdy obviněný neměl obhájce ač ho podle zákona mít měl. Z odůvodnění dovolání a ze spisového materiálu vyplývá, že obviněný měl od počátku trestního řízení na základě plné moci ze dne 19. 10. 1999 zvoleného obhájce advokáta JUDr. V. V., a to i přesto, že se nejednalo o řízení ve kterém je nutná obhajoba obviněného. Za této situace nemůže být naplněn dovolací důvod dle ustanovení §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. Pokud měl obviněný ve svém dovolání na mysli dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., tedy, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání, a to z důvodu, že bylo veřejné zasedání v rámci odvolacího řízení u Krajského soudu v Ostravě konáno dne 3. 4. 2002 v nepřítomnosti obviněného, bylo ze spisového materiálu zjištěno, že obviněnému bylo řádně a včas doručeno dne 27. 3. 2002 předvolání k veřejnému zasedání a byly tak splněny všechny předpoklady pro jeho konání v nepřítomnosti obžalovaného (§202 odst. 2 tr. ř., §233 odst. 2 tr. ř., §234 odst. 1, 2 tr. ř., §263 odst. 4 a contrario tr. ř.). Proto je evidentní, že dovolací důvod ve smyslu ustanovení §265 odst. 1 písm. d) tr. ř. zcela zřejmě dán není. V tomto směru bylo nutno podané dovolání odmítnout s ohledem na znění §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť jde o dovolání zjevně neopodstatněné.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z odůvodnění dovolání vyplývá, že tento důvod obviněný spatřuje výlučně v nesprávném zjištění skutkového stavu, který spatřuje v tom, že ho soud uznal vinným ze spáchaného trestného činu na základě provedených důkazů. Nesprávnost či neúplnost skutkových zjištění ovšem nezakládá důvod dovolání předpokládaný ustanovením §265 odst. 1 písm. g) tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (po účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. obsažen v ustanovení §265 odst. 1 písm. l) tr. ř.), lze uplatnit pouze tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, přičemž se jedná o rozhodnutí soudu bez věcného přezkoumání věci ve smyslu §253 odst. 1 až 4 tr. ř. Tento dovolací důvod může být naplněn tehdy, jestliže se oprávněná osoba domáhala přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které nebylo provedeno ač podle zákona provedeno být mělo. Důvodem dovolání ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (po účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. obsažen v ustanovení §265 odst. 1 písm. l) tr. ř.) tudíž nemůže být zamítnutí řádného opravného prostředku ve smyslu §256 tr. ř., tedy shledá-li odvolací soud, že odvolání není důvodné, neboť postup podle §256 tr. ř. lze použít po splnění přezkumné povinnosti odvolacího soudu, zakotvené v ustanovení §254 odst. 1 tr. ř., teprve tehdy, neshledal-li odvolací soud důvody k zamítnutí odvolání podle §253 tr. ř. Na rozdíl od ustanovení §253 tr. ř., podle něhož odvolací soud zamítne odvolání bez věcného přezkoumání věci v těch případech, kdy odvolání nesplňuje zákonem stanovené procesní podmínky, ve smyslu §256 tr. ř. může odvolací soud zamítnout odvolání jako nedůvodné až na podkladě výsledků veřejného zasedání, konaného o tomto odvolání. V tomto případě tedy odvolání splňuje procesní podmínky ve smyslu §253 tr. ř. Z obsahu podání obviněného vyplývá, že ačkoliv uvádí jako důvod dovolání §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (po účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. obsažen v ustanovení §265 odst. 1 písm. l) tr. ř.), není v tomto směru napadenému rozhodnutí žádné pochybení vytýkáno.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný P. Č. v tomto směru podal dovolání z jiných důvodů, než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř.
K tomu lze připomenout, že dovolatel musí na jedné straně v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v §265b odst. 1 tr. ř.
Podle §265i odst.1 písm.b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne též tehdy, bylo-li podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno též z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl, že se dovolání obviněného R. K. odmítá.
Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 30. července 2002
Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík